Vodní a bažinná společenstva

Vodní a bažinná společenstva (VO) – 32 společenstev na úrovni svazu

1. společenstva oligotrofních vod horských poloh (a jejich pobřeží)

2. společenstva mezotrofních vod

3. společenstva přirozeně eutrofních a brakických vod

4. společenstva vod silně zatížených živinami

5. společenstva rákosin a vysokých ostřic tekoucích vod

6. společenstva rákosin a vysokých ostřic a lemových bylin stojatých vod

7. společenstva dočasně obnažených den a pobřeží

 

Příklady chráněných a ohrožených druhů

Leucojum aestivum, Teucrium scordium, Cirsium brachycephalum, Nymphaea alba, Calla palustris, Nuphar pumila, Menyanthes trifoliata, Hottonia palustris

Vodní ptáci, obojživelníci, plazi, ryby,

Savci - bobr evropský, vydra říční, netopýr pobřežní

Široká škála společenstev stojatých nebo tekoucích vod, jejich pobřeží, bažin-rákosin, porosty vysokých ostřic; specifická společenstva obnažených den.

Fyzickým prostředím jsou vody a jejich pobřeží, nivní mokřady, příp. vysychající zvodnělé sníženiny, a dna vodních nádrží.

Přirozené stojaté vody: horská jezera, tůně v nivách toků, říční ramena v širokých nivách větších řek, periodicky vysychající mělké vody a mokřady, tůně v prameništích

Umělé stojaté vody: rybníky, mělké části údolních nádrží, mělké přehrady, ostatní vodní plochy např. nádrže mezi výsypkami a na poddolovaném terénu, rezervoáry pitné vody, účelové akumulační nádrže, průmyslová odkaliště

Tekoucí: řeky, říčky, potoky s různým st. přirozenosti

Všechny mají díky komplexnímu vodnímu faktoru hodně společného a mnohé se prolínají; reakce organizmů na chemické i fyzikální změny jsou podobné u všech podtypů.

Dynamika:

• Přirozená dynamika říčních ekosystémů je regulacemi téměř pozastavena.
• Přirozeně plynoucí toky byly velmi dynamické - tvorba meandrů, eroze a akumulace materiálu, odříznutá ramena, vznik tůní, vznik dočasných přirozených mokřadů v jejich litorálu a na disturbovaných podmáčených místech či zaplavených sníženinách.
• Trvalá vlhkost + živiny + dostatečná teplota = rychlý nálet dřevin (OL, VR)
• Přirozená i sekundární (recentní) eutrofizace těchto ekosystémů a přínos živin N, P.
• Silný přísun diaspor z celého povodí - značná biodiverzita
• Ekosystémy luhu největšími producenty biomasy v mírném pásu Evropy
• Při aktivitě člověka vznik nivních druhově bohatých vlhkých, periodicky zaplavovaných luk, navazujících na vodní a mokřadní biotopy
• Autoregulace vývoje vegetace - stálé střídání sukcese a regrese spol., přirozené blokování sukcesního vývoje - hlavní ekologický fenomén tekoucích vod (azonální vegetace)
• Dynamika stojatých vod je dána také kolísáním vodní hladiny, zanášením organominerálním materiálem, postupným zarůstáním a rychlým zazemňováním.
• Vývoj vegetace v nádržích je v rukou rybníkáře a úzce spjat se způsobem obhospodařování, je však částečně ovlivnitelný OP.

Typy ohrožení:

• Přímá fyzická likvidace vod a mokřadů odvodňováním a zavážením
• Regulace vodních toků drastickými způsoby – rušení meandrů, kanalizace toků = dláždění a zatrubňování
• Vyhrnování a bagrování pobřežních porostů, tvorba akumulačních valů z vyhrnutého materiálu; další mechanické zásahy do dna toků a nádrží
• Změny chemizmu a zvyšování úživnosti prostředí àvápnění a hnojení, vysoké obsádky ryb nevhodné druhové skladby (amur), toxické splachy z okolních pozemků, splašky z blízkých sídel
• Použití herbicidů rybníkáři na vodních plochách (likvidace měkké flóry=jednoleté až vytrvalé druhy ponořených či vzplývavých r.; tvrdá flóra=rákosiny a porosty vysokých ostřic)
• Absence kosení rákosu jako expanzivního druhu
• Destrukce pobřežní vegetace přemnožením vodního ptactva
• Sukcese vegetace, kterou je třeba blokovat (vegetace obnažených břehů a den); občasné ponechání podmáčených částí polí
• Expanze domácích a invaze cizích druhů na pobřežích: Calamagrostis canescens, C. epigejos, Phalaris arundinacea, Phragmites autralis, Typha latifolia, Carex acuta, Impatiens glandulifera, Reynoutria japonica, R. sachalinensis, Rudbeckia laciniata, Heracleum mantegazzianum, Aster lanceolatus.

Zásady managementu:

• Dobrá znalost ekologie, dynamiky a funkce jednotlivých typů vodních a mokřadních biotopů
• Nutnost monitoringu sukcese a vyvození závěrů pro management

Asanační zásahy:

Tekoucí vody

• revitalizace, spolupráce s techniky, aby výsledky odpovídaly představám biologů (Program revitalizace říčních systémů)
• zapojovat odstavená říční ramena – rekonstrukce meandrů
• betonové břehy střídat s přirozeným opevněním dřevinami (původní druhy!)
• prohlubně v meandrujících tocích – dravé ryby
• upravovat toky s výsledkem zpomalení odtoku vody a akumulace při záplavách !!

Stojaté vody

• při akumulačním procesu nutno po 5-20 letech odbahňovat
• selektivní vyhrnování: ponechat část břehu, který slouží jako zdroj diaspor
• zamezit deponování vyhrnutého materiálu na obvod rybníku - zdroj ruderální vegetace, omezení opětovného vývoje litorálu
• vyhrnutý materiál (bahno) na okolní pozemky, ale nikoliv na mokré louky - pole
• projekty na odbahnění rybníku musí schvalovat ekologové

Regulační zásahy:

Stojaté vody

• výší hladiny vody lze blokovat sukcesi, aktivní druhy rákosin držet hloubkou 1,5 m, naše rybníky prům hloubka 1-2 m
• letní kosení - odstranění biomasy rákosu v době její nejvyšší produkce; po zanesení nádrže nutný asanační zásah-vyhrnutí rybníku
• dohled na rybníkáře a jejich zásahy, nutno přizpůsobit plánu péče; použití herbicidů u vodních a mokřadních ekosystémů jen velmi výjimečně, i mimo ZCHÚ je nepodporujeme
• kosení měkké flóry v odův. případech=ohrožení populací ZCHDr druhů jinými vodními druhy; motorovými plovoucími sekačkami, nejlépe těsně před dozráním semen = V.- konec VI., v případě obrůstání ještě kosení za 4-8 týdnů, třetí poslední v VI. příštího roku - významné oslabení druhu
• letnění rybníků: celkové ozdravění a provzdušnění sedimentů k jejich mineralizaci, event. rozorání a kultivace plodin, čistění hlavní stoky; vegetace obnažených den je výsledkem letnění po 5-10 letech, při kontinuální produkci ryb nebezpečí vyloučení letnění; nutno vyžadovat alespoň podstatné obnažování břehů
• prosazovat nižší obsádky ryb (množství v plánu péče), důležitá skladba rybích druhů-více druhů náročnějších na kvalitu prostředí (lososovité ryby); amur sežere úplně vše ↔ Břehyňský rybn., Milotický rybn. !!
• interakce ptačí složky (zoosložky ekosystému) a vegetace - nalezení konsensu mezi ornitology (zoology) a botaniky při tvorbě PP a stanovení zásahů; jsou známy případy úplné destrukce litorálu (předmětu ochrany) vodními ptáky či ondatrou.

---

Podtyp 1 – společenstva oligotrofních vod

Ponořené a vzplývavé rostliny: Isoetes - šídlatky, Sparganium angustifolium, Myriophyllum alternifolium

Chladné, měkké vody šumavských jezer, horní toky řek JZ Čech, voda téměř bez živin

Ohrožení:

• znečištění vody -- nutný monitoring, vodácké aktivity na Vltavě-odírání populací vodních rostlin a perlorodky

Management:

• posilování populací, příp. repatriace (návrat druhu), monitoring kvality vody!!!
• omezení rekreačních a vodáckých aktivit v blízkosti populací těchto druhů
• vyloučit jakékoliv znečišťování.

Podtyp 2 – společenstva mezotrofních vod

Ponořené a vzplývavé rostliny - Utricularia, Nuphar pumila, Potamogeton alpinus, Callitriche spp., Batrachium aquatile, Elatine spp., Juncus bulbosus, Littorella, Ranunculus flammula.

Společenstva vázána na vody a mokřady s nízkým-středním obsahem živin většinou na horních tocích řek a v málo ovlivněných nádržích, toky přirozené či přírodě blízké bez zásahů do koryta.

Ohrožení:

• vypouštění odpadních vod ze sídel
• splachy z polí; likvidace břehových porostů

Management:

• pufrační zóna podél břehů vodotečí, min. 15 m (raději více) zvl. pokud sousedí s OR
• souvislé břehové porosty s druhy, které odpovídají stanovišti
• udržet čistotu vody + nutný monitoring.

Podtyp 3 – společenstva přirozeně eutrofních až brakických vod

Ceratophylum submersum, Utricularia vulgaris, Hippuris vulgaris, Potamogeton spp., Wolffia, Lemna gibba, Najas oba druhy, Zanichellia,  Batrachium circinatum aj., Hottonia palustris, Trapa natans, Nymphoides peltata; některé z druhů se mohou stát expanzivními

Spol. středních a dolních toků řek a stojatých vod jejich aluvií  ramena, rybníky a nádrže; plovoucí nezakořenělé a ponořené druhy, zakořenělé ve dně.

Ohrožení: narušení vodního režimu a následné vyschnutí lokality; eutrofizace; úpravy říčních niv; regulace toků; nevhodné rybniční hospodaření - vápnění a zimování, vyhrnování; zavádění amura bílého; používání herbicidů na vodní rostliny.

Management:

• Omezovat a zastavit znečišťování toků a nádrží s těmito spol.
• Vyloučit fyzickou likvidaci stojatých vod-tůní a jezer
• Blokovat zarůstání a zazemňování stojatých vod
• Omezit rybářské aktivity-výběr býložravých ryb
• Pro mizení některých druhů není zatím vysvětlení (Trapa).

Podtyp 4 – společenstva vod silně zatížených živinami

Monodominantní porosty expanzivních druhů makrofyt s produkcí velkého množství diaspor (R-stratégové-vodní plevele); plovoucí nezakořenělé a ponořené druhy–zakořenělé ve dně–litorální porosty; Lemna minor, Spirodella polyrrhiza, Elodea canadensis, Polygonum amphibium, Potamogeton crispus, Ceratophyllum demersum, Batrachium circinatum; extrémní eutrofizace prostředí=uměle eutrofní-hypereutrofní vody; v litorálu Glyceria maxima, Sparganium erectum, Urtica, Phalaris arundinacea

Management:

• eliminace zdrojů znečištění – budování ČOV
• revitalizace-obnova přirozených samočistících procesů.

Podtyp 5 – společenstva rákosin a vysokých ostřic tekoucích vod

Úzké a středně široké nivy horních a středních toků - porosty lesknice Phalaris arundinacea, ostřice banátské Carex buekii na štěrkopísčitých náplavech (jesepy), na horních tocích na štěrkovitých náplavech porosty devětsilu Petasites hybridus. Na bahnitých pobřežních náplavech s příměsí písku spol. s Persicaria hydropiper, Berula erecta, Bidens tripartita, B. frondosa, Rorippa sylvestris, R. amphibia, Ran repens, Glyceria fluitans. Spol. přesahují i do nížin a aluvií velkých řek.

Společný faktor - značné kolísání vody v toku během roku a ovlivnění pobřežní vegetace jak záplavovými vodami (vliv vodního proudu) působícími erozi i akumulaci materiálu na březích, tak i kolísáním spodní hladiny ve štěrkových náplavech. Všechny druhy - eutrofní až silně eutrofní.

Ohrožení:

• úprava koryta vodotečí, nadměrná eutrofizace, splachy, vypuštění odpadních vod

Management:

• Zabránit narušování přirozeného koryta toku a dovolit kolísání hladiny s erozně-akumulačním vlivem toku (tvorba štěrkopískových jesepů)

Podtyp 6 – společenstva rákosin a vysokých ostřic stojatých vod

Ekologicky a druhově velmi rozmanitá spol. (patřících do 6 svazů); všechny ovlivňovány základním faktorem-eutrofní stojatou vodou rybníku n. nádrže, osidlují vody a mokřady říčních aluvií s organogenními substráty slatinného charakteru vznikající v procesu zazemňování; spol. nezpevněných bahnitých náplavů a litorální spol. na organogenním slatinném substrátu oligo-mezotrofního charakteru s vysokou hladinou spodní vody.

1. Rákosiny

Dominantní druhy: Phragmites australis, Typha latifolia, T. angustifolia, Schoenoplectus lacustris

Rákosiny tvoří často monocenózy jednoho dominantního druhu, vyžadují značnou hloubku vody 1-2 m (nejvíce Schoenoplectus), jinak velmi rychle expandují do nádrže a zarůstají ji. Jako pionýrské lze označit porosty Typha sp., drobné nažky jsou létavé, velmi rychle klíčí na obnažených podmáčených bahnitých půdách

Management:

• obezřetná blokace sukcese občasným narušením=disturbancí stanoviště; v případě nutnosti selektivní vyhrnování nádrže;
• řízení porostů výškou hladiny nádrže; zabránit přílišné eutrofizaci

2. Společenstva vysokých ostřic

Zahrnují jak výběžkaté (tvořící rozsáhlé porosty až monocenózy), tak tvrdě trsnaté druhy (tvořící tzv. bulty, kočky), patří sem druhy rostoucí v přítokových zónách nádrží s hladinou trvale po celý rok nad úrovní půdy, také druhy, snášející kolísavou hladinu a snášející zaplavování, některé osidlují prameniště nebo slatinné či rašelinné mokřady mezotrofního charakteru.

Management:

• Zabránit odvodňování těchto stanovišť, některá spol. jsou vzácná vlivem meliorací a zásahů do vodního režimu lokalit
• Na mezo- až oligotrofních stanovištích nedopustit eutrofizaci
• Na bahnitých eutrofních náplavech blokovat sukcesi – sečení nebo disturbance stanoviště
• Zabránit vyhrnování rybníků se společenstvy vysokých ostřic tvořících bulty (Carex elata) A sací bagry
• Taktéž nutný konsensus s ornitology - některá spol. (Magnocaricetum elatae) mizí při destrukcí neúnosnými stavy ptactva
• Zabránit ovlivnění prameništních mís v údolích a jejich eutrofizaci splachy z okolí (Caricetum paniculatae)
• Po dohodě s vlastníkem se pokusit o revitalizaci mokřadu (odstranění meliorace, dosévání původních mokřadních druhů po rozboru stanovištních podmínek)

Podtyp 7 – společenstva dočasně obnažených den a pobřeží nádrží

Vegetace na obnažených rybničních březích, dnech, ve vlhkých depresích raš i písčitých s dostatečnou vlhkostí po celé vegetač období. Vývoj velmi rychlý a krátkodobý (efemerní) – opuštěné hliníky, štěrkovny+ pískovny, vypuštěné rybníky a jiné nádrže, vytěžené  části rašelinišť, příp. okraje podmáčených polí, nezpevněné cesty či manipulační prostory; podklady kyselé až neutrální, některé též až bazické (zasolené, živinami bohaté)

Carex bohemica, Eleocharis ovata, Cyperus fuscus, Limosella aquatica, Juncus bulbosus, Peplis portula, Rorippa palustris, Coleanthus subtilis

Ohrožení:

• absence letnění rybníků v důsledku intenzifikace rybn hospodářství – aby nebyla ztracena žádná sezóna; je to komplexní ozdravění rybníků, letnění nutno v ZCHÚ vyžadovat!!
• zvýšené hnojení (umělé, statkové) - eutrofizace, nástup vzrůstných jednoletých plevelů, které vytlačují většinou málo konkurence schopná a nevysoká spol. obnažených den
• zarůstání opuštěných pískoven, hliníků a lomů vytrvalými bylinami (často expanzivní+invazní druhy) a náletem dřevin - nutnost vracet sukcesi zpět, narušovat místa, kde vegetace předtím existovala

Management:

• Pravidelný režim letnění (každoročně alespoň jeden rybník v rámci soustavy). Vypouštění vody postupně od února až března, začátek napouštění koncem září a v říjnu. Letnění rybníka realizovat v 5-10-letých intervalech (při kratší periodě dojde k rozmnožení plevelných druhů)
• Omezení hnojení a vápnění
• Omezení bagrování sedimentů – likvidace semenné banky
• Využívat ploch menších manipulovatelných rybníčků a sádek pro kultivaci ohrožených taxonů
• Extenzívní hospodaření na vlhkých písčitých polích
• Nutnost neustálého narušování povrchu vytěžených ložisek raš +slatin
• Vegetace jednoletých slanomilných trav vyžaduje cyklické mechanické narušování.