Travinobylinná společenstva

1) Společenstva rašelinišť a pramenišť (PR)

Jedná se o biotopy a společenstva trvale spojená s vodou - s trvalým dostatkem až přebytkem vody. Voda se vyskytuje jako stagnující nebo mírně proudící, povrchová nebo pramenná s různým obsahem živin a s různým obsahem vápníku (Ca) a bazických iontů vůbec (limitující). Pokud přestane voda jako limitující faktor působit, vývoj společenstva je zastaven a podléhá degradaci.

Ve společenstvech se hojně vyskytují mechorosty, Šáchorovité (Cyperaceae)  a  keříčky. Charakteristická je akumulace organické hmoty a snížený rozklad odumřelých částí rostlin – což má za následek tvorbu organogenních sedimentů, u pramenišť s vysokým podílem minerálních částic.

Kvalita sedimentu a jeho mocnost tak určují složení vegetačních typů a jejich sukcesi. Vývoj se ubírá cestou od troficky a hydricky náročných k oligo- až dystrofním a méně závislým na množství vody; limitující pro existenci je obsah fosforu (P) a dusíku (N).

Významné druhy (chráněné, ohrožené, indikační) = Betula nana, Oxycoccus palustris, Andromeda polifolia, Carex limosa, Rubus chamaemorus, Drosera rotundifolia, Menyanthes trifoliata, Dactylorhiza majalis, Cardamine opizii, Montia hallii, Swertia perennis, perleťovec, žluťásek, střevlíci, šídla, ještěrka živorodá, zmije obecná, tetřívek obecný.

Prameniště

Prameniště se významně vyskytují v montánním a subalpinském stupni. V nižších polohách výskytů ubývá a ubývají aktivní prameny. V nižších polohách prameniště přechází do hlubinných vývěrů (příkladem mohou být slatinná společenstva na vápnitých vývěrech v Křídové tabuli). Sukcese je výrazně brzděna proudící vodou, slabou erozí a periodickým překrýváním minerálním substrátem. Okraje pramenišť mohou zarůstat dřevinami, často dochází k přeměně na svahová rašeliniště.

A) Heliofilní maloplošná společenstva

Častěji se vyskytují nad horní hranicí lesa, jsou vázána na pramenné vývěry a jejich okolí a také na jejich odtokové rýhy. Voda je spíše mírně kyselá až neutrální voda s nízkým obsahem bazických iontů. Typické jsou nízké i plazivé byliny, hojně mechorosty. Organický materiál není nebo nemusí být hromaděn.

B) Stinná (sciafilní) lesní prameniště

Jejich sukcese je směřována k olšinám a jaseninám, je brzděna občasnou erozí po zvýšené aktivitě pramene nebo táním a dešťovými přívaly. Voda je více eutrofní, s nižším obsahem bazických iontů, pH neutrální.

Ohrožení společenstev:

• velkoplošné odvodnění - pokles hladiny spodní vody znamená zánik pramene
• zemědělské zásahy - eutrofizace podzemních vod hnojením a průnik vysokých nitrofytů má za následek snížení diverzity, mizení prameništních druhů a časem zarůstání dřevinami
• budování vodovodů a podchycení pramenů
• sešlap - narušení například při těžbě dřeva

Management:

• asanace nemožná – meliorace nelze odstranit, sběrná oblast pramene je neznáma
• eutrofizace - omezením hnojení a jiných zásahů v okolí
• regulační – odstraněním náletu dřevin a vysokých bylin z okolí, někdy i pravidelné kosení v rámci údolního rašeliniště
• preventivní opatření – zákaz mechanického poškozování pramenišť v CHÚ, kontaminace a odvodu vody

Rašeliniště

A) Minerotrofní rašeliniště

Dominance šáchorovitých a mechorostů, časté jsou rašeliníky, vyskytuje se příměs dvouděložných bylin. Jedná se o přechodová rašeliniště a vápnitá slatiniště.

Představují je ostřicová - ostřicovomechová společenstva v zamokřených podhorských a horských polohách. Jsou charekteristická větším sycením minerálně bohatší podzemní vodou krystalinika. Vyskytují se často na okrajích vodních nádrží, slatiništích na slínovitých podkladech s vyšších obsahem Ca, často vznikají z prameništní vegetace. Údolní i svahová prameništní rašeliniště jsou s nižší mocností humolitu.

Jedná se o velmi ohrožená společenstva, dosud se vyskytují roztroušeně v Pojizeří, Polabí, Podorličí, na Svitavsku, v Mor. Karpatech.

Ohrožení:

• odvodnění a jiné zásahy do vodního režimu
• eutrofizace
• mechanické narušení těžkou technikou nebo zvěří
• absence vhodného managementu, zalesňování

Management:

• sečení 1x za 2-3 roky, min. 1x za 3-5 roků, nízkostébelné s převahou mechů bez zásahu, odvoz hmoty (křovinořez), termín říjen-březen na zamokřených, na vysychajících v pozdním létě!
• lokální narušení půdního povrchu, maloplošně na lokalitách člověkem pozměněných
• hrazení odvod kanálů a struh
• likvidace náletových dřevin v obd veg klidu
• likvidace expanz druhů (Molinia) 8 2 x za rok séct jen její plošky
• nevhodné: hosp zvířata, samohybná těžká technika, vápnění a hnojiva

B) Ombrotrofní rašeliniště

Jedná se o společenstva pouze nebo převážně sycená srážkovou vodou, s nízkým obsahem živin a se silně kyselou reakcí. Jsou tvořena jako údolní i svahová rašeliniště v horských polohách, v okrajových pohoří nebo v Třeboňské pánvi. Mocnost humolitu v centrální části je vyšší než 2 m. Dobrým indikátorem je Eriophorum vaginatum.

Ohrožení:

• odvodnění
• těžba rašeliny
• eutrofizace prostředí
• narušení těžkou mechanizací, pastvou, zvěří
• výstavba vodních nádrží
• nešetrné lesnické zásahy

Management:

• bez zásahu
• hrazení odvodňovacích kanálů a struh – u dříve narušených, minimum osob, ruční práce
• asanace cest dříve přetínajících vrchoviště, likvidace i se štěrkem (Ca)
• likvidace náletu dřevin, výj. ponechávat kleč a blatku 8blatkový bor
• případný zásah při výskytu expanzivních druhů – narušené části

Slaniska

Představují druhově chudá jednovrstevná společenstva jednoletých druhů (převaha trav a merlíkovitých) nebo luční společenstva vytrvalých druhů - druhově bohatších, vícevrstevných s květnatými aspekty.

Nachází se v nížinných polohách s těžkými, minerálně bohatými (terciérnimi) vrstvami v podloží, se silným kapilárním zdvihem k povrchu nebo s vývěry mineralizovaných vod síranového typu. Edaficky podmíněný biotop: v panonské oblasti Termofytika (Dyjsko-svratecký a Dolnomor úval), a v Lounsko-Žateckém regionu.

Bez vlivu člověka se jedná o ekologicky blokovaná společenstva (konzervativní), v současnosti velmi labilní, díky zásahům člověka do vodního režimu lokality dochází k uvolnění sukcese,

Skupina indikačních druhů: Chenopodium glaucum, Juncus gerardi, Atriplex prostrata, Aster tripolium, Lotus tenuis, Puccinellia distans, Pulicaria vulgaris, Lythrum virgatum, Carex otrubae, C. secalina, Trifolium fragiferum, Plantago maritima (heliofyty).

Ohrožení:

• odvodňování - změny vodního režimu, snižování salinity
• upuštění od tradičního managementu - husí plácky a ovčí pastviny, absence sečí a následná sukcese
• skládky odpadu, úpravy okolí, urbanizace, rozrůstání obcí
• fyzická likvidace biotopu

Management:

Asanační:

• vyčištění lokality od skládek, zdrojů ruderalizace v blízkosti
• obnova vodního režimu (zrušit promývání sladkou vodou)
• obnova původního managementu
• ochrana před zvelebením těchto lokalit obcí

Regulační:

• pletí ruderálních druhů a likvidace zdrojů
• dosev diaspor žádaných druhů
• pastva (husy, ovce)-důležité exkrementy (N), u lučních typů sečení
• u některých permanentní narušování povrchu (u některých když je půda rozmoklá)
• sešlapávání (skot, fotbalové hřiště)

---

2) Mezofilní až hygromezofilní louky a pastviny (MT)

A) Mezofilní

• Bezkolencové
• Ovsíkové louky
• Horské trojštětové louky

B) Hygromezofilní

• Vlhké pcháčové louky + tužebníková lada
• Aluviální psárkové louky
• Kontinentální zaplavované louky + kontinentální vysokobylinná vegetace

C) Pastviny

• Poháňkové pastviny
• Podhorské smilkové trávníky

Přehled přirozených a polopřirozených luk a pastvin

Festucion valesiacae, Koelerio-Phleion, Hyperico perforati-Scleranthion, Corynephorion canescentis, Plantagini-Festucion ovinae, Bromion erecti, Arrhenatherion elatioris, Polygono -Trisetion, Molinion caeruleae, Veronico longifoliae-Lysimachion vulgaris, Cnidion venosi, Calthion – Filipendulenion+Calthenion, Alopecurion pratensis, Cynosurion, Nardion, Nardo-Agrostion, Violion caninae, Magnocaricion elatae, Caricion gracilis, Caricion rostratae, Caricion fuscae, Caricion davallianae, Agropyro-Rumicion crispi.

Polopřirozené louky a pastviny podle vlhkosti a obsahu živin

Xerofilní-xerotermofilní, xeromezofilní, mezofilní, hygromezofilní, hygrofilní, eutrofní, mezotrofní, oligotrofní.

Charakteristika:

• polopřirozená travinobylinná vegetace jako náhradní spol. mnoha lesních spol.
• menší či větší závislost a spolupůsobení člověka
• mírné klima, dostatek vody a živin v půdě
• podmínka: pravidelné odstraňování nadzemní biomasy (seč, pastva), vznik s rozvojem zemědělství, druhy okrajů lesů i podrostu, primárního bezlesí i řídkolesů, shromaždišť a pastvišť zvěře
• jednotlivé typy luk dle řady faktorů: klima, množství půdní vody a její kolísání během sezóny, obsah živin a odlišný způsob hospodaření
• činnost člověka: blokování sukcese k lesu, množství sečí, jejich termín, ovlivnění půdního chemizmu
• plošný podíl luk od nížin do hor přibývá, nad horní hranicí lesa jiné fyziotypy

Ohrožení:

• fyzická likvidace-orba
• odvodnění nebo rozkolísání vodního režimu; rekultivace
• intenzivní dávky hnojiv, zvláště N (i splachy z okolí) - ruderalizace
• odstranění záplav (Alopecurion, Cnidion)

Management:

Asanační: obnova lučních porostů v současnosti degradovaných:

• luční lada – návrat k pravidelnému hospodaření - obnovení seče (jen u porostů bez vyššího % expanzivních druhů), i tak termíny seče jiné než u sečených luk: přizpůsobit druhům, které expandují-vždy v době největší biomasy  -  před květem, pokud dříve tak podporujeme vegetativní rozmnožování; pokud později na podzim – odstranění stařiny, ale druhové složení se nezmění
• travní kultury=kulturní louky - málo zkušeností (BK), ale nejlépe častější seče  - odstranění biomasy, časem se do porostů šíří luční druhy samy; dosev lučních druhů (brázdičky, pruhy, do narušeného povrchu odrolky n. vypěstované osivo lučních druhů)

Regulační: klasické obhospodařování: doba a počet sklizní, intenzita hnojení, příp. zátěž pastvou

• při omezení možnosti sečí nutný fázový posun jednotlivých částí plochy, každou plošku sklidit alespoň 1x za 2 roky - reprodukce živočichů a některých pozdních lučních druhů (Iris) - to vše v případě již obhospodařovaných luk.

Mezofilní louky

• Arrhenatherion elatioris – ovsíkové louky

• Polygono –Trisetion – horské trojštětové louky

• Molinion caeruleae – bezkolencové louky

Mezofilní ovsíkové louky nížin až podhůří – Arrhenatherion

Dvousečné louky nížin a pahorkatin s dom. ovsíkem nebo podhorské typy s druhy nižšího vzrůstu; hojné zastoupení mezofilních trav, příměs na živiny náročných širokolistých bylin, výška až 1m; ovsík na chudších půdách bez sečení řídne a mizí, nitrofyt.

Vyšší stupně aluviálních teras, svahy, ovsík dominuje na živinami dobře zásobených půdách, relativně druhově bohaté porosty v nižších polohách; typy s Festuca rubra na živinami chudých ve vyšších polohách;

Ohrožení:

• fyzická likvidace orbou
• absence sečí – rychlá degradace a expanze: kopřiva, pcháč rolní, pak třtina, ostružiníky, u sušších typů nálet trnka, růže

Management:

• občasné přihnojení a vápnění, vyvarovat se vysokým dávkám N hnojiv;
• Asanační: návrat k tradičnímu obhodpodařování – vyčistit plochu a zavést 2 seče; ovsík po absenci hospodaření silně převládne, stačí 3x seč ročně a ustupuje, brzy expanzivní druhy
• Regulační: pravidelné sečení 2x (-1x) ročně
• U kulturních typů přihnojení a vápnění; u reliktních hrozí po hnojení degradace

Horské trojštětové louky – Polygono-Trisetion

1(-2)sečné středně vysoké travinobylinné zapojené porosty s dominancí trav a podhorskými bylinami; přítomnost dalších druhů rostoucích v horských smilkových trávnících a vysokobylinných nivách (místy mokré)

Horské oblasti od 600m n.m. po horní hranici lesa; půdy středně živné, kamenité, hlinité, středně zásobené vodou n. lokálně vlhčí, na jaře místy mokré; okrajová pohoří Českého masívu

příležitostná pastva; tradičně hnojeny a vápněny; výskyt ohrožených druhů nižších kategorií (Phyteuma nigrum)

Ohrožení:

• absence hospodaření  -  jen několikadruhové porosty (rdesno, třezalka, metlička, třtina chloupkatá)
• rekultivace, dosev kulturních lučních druhů

Management:

asanační:

• návrat k pravidelnému hospodaření,
• seč v době před květem dominantního (expanzivního) druhu;
• přihnojení,
• dosev odrolky z druhově bohatých porostů.

regulační:

• pravidelná seč,
• příp. přihnojení (nárůst smilky) 1x v první polovině léta.

 

Střídavě vlhké louky – Molinion

Středně vysoké zapojené luční porosty s dom. bezkolencem (Molinia) a hojně další traviny (Deschampsia, F. pratensis, F. rubra, Holcus lanatus, Juncus effusus, Poa pratensis)

Výskyt druhů indikujících střídavě zamokřené půdy – Betonica, Galium boreale, Selinum carvifolia, Serratula tinctoria, Silaum silaus, Succisa pratensis, extenzivní obhospodařování, nehnojené 1sečné porosty

Oglejené půdy se silně kolísající vodou, půdy chudší n . středně bohaté na živiny; vyšší terasy údolních niv, svahové polohy, obvody rašelinišť, odvodněné slatiny; výskyt chráněných a ohrožených druhů (Iris sibirica, Gentiana pneumonanthe, Allium angulosum, Scorzonera humilis)

Ohrožení:

• Přirozená degradace pomalá, postupná dominance bezkolence, pomalé ubývání nižších druhů, posléze nálet dřevin

Management:

• odstranění stařiny (podzim), zachovat vodní režim lokality, jarní přemokření, potlačení bezkolence – seč v době před květem
• seč 1x za 2-3 roky, fázový posun sečí (Iris), absence bezkolence  -  1-2 seče.

Hygromezofilní louky

• Calthion – vlhké pcháčové louky

• Alopecurion pratensis – aluviální psárkové louky

• Cnidion venosi – kontinentální zaplavované louky

• Veronico longifoliae - Lysimachion vulgaris – kontinentální vysokobylinná vegetace

 

Vlhké pcháčové louky – Calthion

Vlhké až mokré louky s dom. travin (Agrostis, Cx acuta, Cx acutiformis, Cx cespitosa, F. pratensis, F. rubra, Juncus effusus, Poa pratensis, Scirpus) a širokolistými bylinami (Angelica, Bistorta, Caltha, Cirsium canum, C. oleraceum, C. heterophyllum, Trollius), pravidelně 1-2 x ročně sečeny

Podmáčené glejové půdy v nivách potoků, říček a na prameništích pahorkatin až podhůří s vysokou hladinou spodní vody, nepřeplavovány ani nevysýchají; někdy přihnojované, někdy obohacované záplavou

Ohrožení:

• absence hosp: zarůstání vysokými bylinami (tužebník, pcháč zelinný), ustupují trávy, porosty se zamokřují - tužebníková lada, po 15 letech dřeviny
• dříve odvodňování

Management:

• asanační: degradované porosty začít séct, mírné přihnojení+ 2x seč, dosev odrolky; někdy razantní mech odstranění bultů
• regulační: pravidelně 1(-2) seče, biomasu odvézt! Zbytky podporují zamokřování; příp. přihnojení a vápnění, tužebníková lada po 5-7 letech sklidit  - nálet dřevin n. expanzePhalaris

 

Aluviální psárkové louky + kontinentální zaplavované louky – Alopecurion, Cnidion, Lysimachion

Vysoce produktivní zapojené fytocenózy s dom. travami (Agrostis stolonifera, Alopecurus, Deschampsia, Elytrigia repens, Holcus lanatus) a vlhkomilnými bylinami (Chaerophyllum aromaticum, Glechoma, Potentilla reptans, Ranunculus repens, Rumex obtusifolius) méně druhy mezofilních luk (Lychnis flos-cuculi, Ranunculus acris, Sanguisorba officinalis)

čerstvě vlhké louky v záplavových částech říčních a potočních niv, půdy hluboké, živinami dobře zásobené, nížiny až horský stupeň; pravidelné záplavy F dostatek živin, 2-4x ročně sečeny (časná jarní seč, časté záplavy!); filtr smyvů z celého povodí

Ohrožení:

• absence záplav, živiny nutno dodávat, přechod k ovsíkovým loukám
• absence obhospodařování - zárůst Urtica, Deschampsia, Rumex, Phalaris
• regulace řek-ohrázování a meliorace nivy, zástavba, zatopení nádržemi

Management:

• asanační: regenerace degradovaných porostů snadná, zavést pravidelnou seč, alespoň 2x ročně, dosycení ostatních druhů je pomalejší; přihnojení při částečné absenci záplav
• regulační: pravidelná seč alespoň 2x ročně, krustu po záplavě nenarušovat, kytky prorazí samy—narušení tzv. kompostovacího procesu

Pastviny

• Cynosurion - poháňkové pastviny
• Violion caninae - horské a podhorské smilkové trávníky

Poháňkové pastviny - Cynosurion

Krátkostébelné pastviny, pahorkatina - podhůří; zapojené porosty s dominancí trav (Agrostis, Cynosurus, Dactylis, F. pratensis, Lolium perenne, Trisetum) s výrazným podílem dvouděložných snášejících  časté narušování porostu (Achillea, Bellis, Carum, Euphrasia, Hypochaeris radicata, Plantago major, Potentilla anserina,Taraxacum, Trifolium repens), chráněné druhy min.: hořeček Gentianella

Zastoupení růžicovitě rostoucích r. a r. s plazivými nadzemními výběžky; snášejících sešlap a okus;  typické ostrůvky nespasených trnitých, jedovatých a nechutných bylin a keříků

Vývoj podmíněn extenzivním zemědělským hospodařením (podhůří) v blízkosti sídel, půdy hlinité, čerstvě vlhké, zhutnění povrchových vrstev, dosti živin, četnost odběru biomasy a tím jiné floristické složení; význ faktor: selektivní spásání rostlin, odstraňování biomasy průběžně během celé vegetace, narušování porostu sešlapem a organické hnojení

Ohrožení:

• záměrná přeměna na jiné kultury
• fyzická likvidace porostů, příliš intenzivní vypásání - degradace porostu, rozšlapání
• úplná absence obhospodařování

Management:

• asanační: regenerace degradovaných a kulturních-zavést pastvu, nedostačující, nutná rekultivace, dosev žádaných druhů
• regulační: pravidelný odběr biomasy, kosení nedopasků

Horské a podhorské acidofilní trávníky - Violion caninae

Travinobylinná vegetace do 60 cm výšky – pastviny n. 1sečné louky, s dom. Nardus, Danthonia, Festuca capillata, F. ovina, F. rubra, s mnoha ostatními bylinami (Galium pumilum, Pimpinella saxifraga, Polygala vulgaris, Scorzonera humilis, Thymus pulegioides, Viola canina) = běžné druhy suchých kyselých chudších půd, ojed. i ohrožené taxony – Pedicularis sylv

Zapojené i rozvolněné porosty na narušovaných svazích ovlivněných půdní erozí a periodickým vysýcháním; půdy chudé na živiny, často na písčitých rozpadech eruptiv, sušší, kyselé, svahové polohy i střídavě vlhká místa v depresích n. na okrajích rašelin.

Submontánní až montánní stupeň, v územích s humidním klimatem.

Ohrožení:

• nesnáší hnojení N nebo vysokými dávkami živin - degradace, nástup širokolistých trav a bylin, ruderálů;
• absence hospodaření - převaha 1-2 druhů;
• fyzická likvidace-rozorání

Management:

• alespoň 1x ročně seč, nebo menší zátěž pastvou - návrat živin trusem

---

3) Subalpinské a alpinské nivy a hole (SH)

Zahrnuje 11 syntaxonů na úrovni svazu - nelesní společenstva montánního a subalpinského stupně, pohoří Krkonoš a Hrubého Jeseníku, v malém rozsahu také v Jizerských horách, Orlických horách, Kralickém Sněžníku, Krušných horách a na Šumavě

• Vegetace skalních štěrbin, terásek ledovcových karů a zvětralých skalních stěn

• Spol. návětrných poloh (vyfoukávaných alpinských hřbetů)

• Spol. sněžných políček

• Květnaté a kapradinové vysokobylinné nivy

• Vysokostébelné trávníky

• Smilkové louky

Vegetace skalních štěrbin, terásek ledovcových karů a zvětralých skalních stěn

Příkré skalní stěny a strže s teráskami, prosakující voda, tající sníh, mělká půda, minerálně bohaté horniny, disturbance lavinami a plazivým sněhem – kary  -  typická kombinace arkto-alpínských a teplomilných prvků n. subalp. + sudetské druhy (Krkonoše - V.Kotelná jáma)  -  vysoká druhová diverzita, přítomnost v. vzácných a ohrožených druhů (relikty, endemity)

Ohrožení:

• dlouhodobá imisní zátěž – oxidy síry a dusíku  - změna chemizmu půd  - sukcese
• sesuvy, sněhové a zemní laviny
• rozšlap nepůvodními kamzíky, okus, eutrofizace
• sukcese expanzivních druhů – Calamagrostis villosa, Avenella
• nežádoucí výsadby jakýchkoliv dřevin

Nutný trvalý monitoring (především mikropopulací endemitů a vysoce vzácných druhů)

Management:

• Zákaz vstupu do 1. zóny, sportovních i horolezeckých aktivit
• Zajistit diaspory endemitů a ohrožených druhů, pěstovat mimo lokalitu a posilovat populace
• Řízené výsevy vybraných druhů
• Dle potřeby narušení zápoje aktivního druhu

Společenstva návětrných poloh (vyfoukávaných alpinských hřbetů)

Alpinské trávníky s Juncus trifidus a Festuca supina; otevřené fytocenózy s mechy a lišejníky, kamenité půdy, velká intenzita kryogenních procesů; nedostatečná sněhová pokrývka, mocná větrná eroze a deflace půdy, disturbance kořenových systémů – zvláštní mikrostruktura vegetace, půdy humózní, silně skeletnaté, kyselé, oligotrofní (žuly, kryst. břidlice), prům. roční teplota 0-1 st. „středoevropská tundra“

Stálá disturbance abiotickými faktory - intenzivní sukcesní procesy, střídání bylin a mech patra, polygonátní půdy + endemismus populací, vysoké stáří - jen na hřbetech Vysokých Sudet (nejvyšší Krk hřebeny, Kr. Sněž, Šerák, Keprník, Vozka, Červená hora, Praděd, Petrovy kameny)

Ohrožení a management:

• intenzivní turist. ruch v létě – sešlap a eroze půdy v okolí atraktivních míst, přiroz.sukecese je zde velmi pomalá  -  regulační režim (přechodné uzávěry cest)
• poškození lyžováním na nízké vrstvě sněhu  -  odklonění sjezdovek z těchto míst
• dosévání populací druhů ze stejné lokality!!
• realizace vertikálních lanovek a sjezdů nepřípustná
• abiotický monitoring ovzduší a srážek, toxicita v imisních oblastech
• zvýšený transport diaspor do nejvyšších poloh jako důsledek eutrofizace imisemi  -  fyzická likvidace expanzivních druhů (pcháč oset, kopřiva)
• pastva kamzičí, jelení a srnčí zvěří – místa s vysokou diverzitou - eutrofizace, likvidace endemických druhů jestřábníků
• zalesňovací práce v Krkonoších a Hrubém Jeseníku nad hranicí lesa - asanační management na nevhodně zalesněných plochách.

 

Společenstva sněžných políček

Výrazná převaha chladnomilných mechorostů plošně omezená na sněhová vyležiska (sníh 7-8 měsíců, ještě v plném létě na zastíněných severních svazích) úpatí skalních stěn karů; silně kyselá půda, trvale podmáčená, vysoký obsah surového humusu

Salix herbacea, Primula minima

Bez ohrožení, žádoucí monitoring  - značná kumulace sněhu obsahujícího imisní toxické látky.

Květnaté a kapradinové vysokobylinné nivy

Mont a subalp stupeň vysokých Sudet, vlhký a živný biotop s vysokou sněh pokrývkou v závětrných polohách karů, konkávní vlhké a suťové svahy a dna karů, sníh-trvalá vlhkost a dobrá izolační vrstva  - půdní profil nezamrzá  - tvorba hlubokých živných eutrofních půd  - vysoká druh diverzita

-kapradinové nivy na hluboce zazemněných suťových kuželích na lavinových svazích karů, vysoká vrstva humusu, sníh 200-300 cm, rychlé odbourávání-ventaroly

Ohrožení a management:

• Spásání zvěří
• Expanze chrastice rákosovité  -  pravidelné kosení jejích polykormonů; někdy rozrůstání těchto spol. na úkor okolních  -  aktivní druhy Senecio hercynicus+Cicerbita alpina; místy bez zásahu
• Kapradinové nivy – ničení na okrajích lyžařských drah, expanze chrastice.

 

Vysokostébelné trávníky

Druhově chudé trávníky s třtinou chloupkatou na silikátových podkladech bez vlhkomilných druhů, + subalp. druhy (klimax subalpinského stupně); závětrné turbulentní prostory karů a hřbetů, silná akumulace sněhu, brzdí dřeviny, vlhké rankery na kys. horninách; často odtrhová místa lavin, narušování půdního povrchu  - rychlejší sukcese, významná spol na lavinových svazích

druhově bohatá vysokostébelná několikapatrová spol. , významná přítomnost alpinských, subalp. druhů + termofytů z nižších poloh; v závětrných prostorech ledovcových karů Krk + Hr Jeseník-nejteplejší konvexní části kuželů lavinových drah, vysoká sněhová pokrývka, hluboké vlhké humózní půdy se skeletem, laviny-zábrana náletu dřevin

Ohrožení a management:

• nevysazovat dřeviny
• na tyto polohy vázán jeřáb krkonošský Sorbus sudetica, třtina po příjmu dusíku se stává silně expanzivní a potlačuje jeřáb
• redukce stavů zvěře
• monitoring porostů s třtinou chloupkatou  - v případě nutnosti zásah.

 

Smilkové louky

Primární (přirozené) až člověkem ovlivněná subalp.–alp společenstva (louky a pastviny), často sestupující do nižších poloh, oligotrofní biotopy na náhorních plošinách Vysokých Sudet, s humusovými podzoly na silikátech, s dominancí Nardus stricta a dalších nenáročných acidofytů

Ohrožení a management:

• výsadby kleče
• sešlap v okolí turistických stezek
• regulace pohybu v 1. zóně NP, zrušit nadbytečné cesty a jejich fytotechnická asanace (použití autochtonních druhů ze stejné lokality!)
• expanze třtiny chloupkaté - snižování diverzity  - lokální kosení  - obnova diverzity a výskyt citlivých druhů
• možná i extenzivní pastva dobytka.

---

Shrnutí

Přímé ohrožení: sešlap (turisti, zvěř) a rozhrabávání (zvěř); lyžování (mechanické poškozování); výsadby kleče, v menší míře i olše zelené; eutrofizace a následná expanze trav (Avenella flexuosa, Calamagrostis villosa, Phalaris arundinacea) nebo konkurenčně zdatných bylin (Bistorta major, Cicerbita alpina, Veratrum lobelianum, Senecio hercynicus, Rumex alpinus); šíření nepůvodních nitrofilních druhů (Urtica dioica, Cirsium arvense a druhy skupiny Taraxacum sect. Ruderalia); nadměrné spásání (vysoké stavy jelení a kamzičí zvěře, domácí zvířata); sběr botaniky.

Rizikové faktory: globální oteplování; maloplošný výskyt; reliktnost stanovišť; snadná zranitelnost; malá schopnost regenerace.

Výhody: výskyt obvykle v chráněných územích nejvyšších kategorií; poměrně nízký antropický tlak na využití těchto území.