Rekreace jako rekultivační cíl

Plochy dotčené těžbou (s ukončenou dobývací činností) bývají často velmi vhodnou lokalitou pro zvýšení rekreačního potenciálu krajiny. Mohou vznikat lokality vhodné ke koupání, k procházkám či k poznávání jako zvláště chráněná území s výskytem chráněných druhů rostlin a živočichů. V případě plošně rozsáhlejších úprav krajiny se pak může jednat o celkovou úpravu jejího charakteru. Hlavní přínos rekultivovaných lokalit pro zvýšení rekreačního potenciálu krajiny  pak může být především v jedinečnosti, s jakou dotváří krajinný ráz daného krajinného prostoru.

Samozřejmě že i v tomto případě platí, že zásadní je vyváženost měřítka i intenzity úprav. Rovněž se ne pokaždé zadaří nahradit původní zničený biotop či krajinnou dominantu. Je však nutné vyzdvihnout příklady, kdy odborná erudice, entuziasmus a kreativita dokáží vytvořit nový hodnotný krajinný prvek.

Okolí Mostu je příkladem, kdy lze území devastované antropickou činností využívat pro rekreační účely. Rekultivacemi lze zlepšit rekreační potenciál jak pro místní obyvatele, tak pro případné rekreanty.

Nepochybně by však byla zajímavá studie vývoje rekreačního potenciálu okolí např. po desetiletích.

Příklady rekultivovaných ploch, zvyšujících rekreační potenciál na území Mostu

Rekultivace lomu Dálky u Čebína proběhla téměř třicet let po zastavení těžbě vápence. Lom je plošně nevelký, sitouván do nízkého kopce se svahy pokrytými lesy a se segmentem suchých trávníků na vrcholku kopce.

V rámci rekultivace byla provedena redukce nepůvodních dřevin, zejména akátu a borovice černé. Z nedalekého kopce Čebínka sem byla introdukována řada teplomilných druhů - pěchava vápnomilná, rozchodník bílý, tařice horská, tolita lékařská či dřín jarní. Technická rekultivace zahrnovala především odstranění asfaltové komunikace a likvidaci skládek na dně lomu a v jeho okolí.

Jedinečné je však především krajině architekonické řešení prostoru lomu. V severovýchodním zákoutí byl navržen malý přírodní amfiteátr. Do prostoru pří patě svahu byly umístěny obloukové kamenné suché zdi a lavice. Upraven byl rovněž vstup do lomu. Podle návrhu ing. Wagnerové vyrostly u vstupu do lomu dva kamenné suché tarasy propojené vápencovou přírodní dlažbou, jež se pozvolna rozpouští do terénu dna bývalého lomu. Při stavbě byly kombinovány dva typy kamene – šedý a růžový vápenec.

Dobývací prostory na Uherskohradišťsku představují další příklady, kdy dobývací prostory s ukončenou činností představují významnou rekreační složku krajiny. Jak již bylo vícekrát zmíněno, vše souvisí se vším a k významu lokalit přispívá i stav okolní krajiny, převážně zemědělského charakteru.

PP Kurovický lom

Přírodní památku tvoří opuštěný vápencový lom s jezírkem naplněným průsakovou a srážkovou vodou, z jedné části lemovaný lesem. Nachází se 300 m severozápadně od kóty Křemenná (315 m), asi 1,5 km jižně od obce Kurovice, v nadmořské výšce 260 až 296 m. Katastrální území Kurovice.  Celková výměra 15,121 ha.

Stěnový lom byl založen k těžbě jílovitého vápence už před rokem 1840. Těžba byla několikrát pozastavena a znovu obnovována, dnes je již ukončena. Starší vytěžené plochy byly v minulosti částečně zavezeny hlušinou, prostor lomu byl z větší části ponechán přirozenému vývoji. Z vápence se vyráběl cement ve vápence v nedalekém Tlumačově, známý pod místním názvem kurovina.

Celá lokalita představuje významný "biologický ostrov” uprostřed agrocenóz a je součástí systému ekologické stability (lokální biocentrum na trase navrženého regionálního biokoridoru RAK 1581). Koupání je v jezírku zakázáno. Výskyt obojživelníků v jezírku byl ohrožen nepovoleným vysazením ryb (okounů) v létě roku 1999. Po ukočení těžebních činností začíná vytěžená plocha zarůstat v některých místech akátem, který bude třeba v budoucnu odstraňovat. Celá oblast lomu je velmi nestabilní, se suťovými poli a kolmými stěnami. Hlavně uprostřed jihovýchodní stěny dochází k častým sesuvům půdy, padání kamení a stromů. Z těchto důvodů je pohyb po okrajích lomu značně nebezpečný.

Kurovický lom je však příkladem, kdy vysoký rekreační potenciál neznamená automaticky předpoklad pro zvýšenou rekreační utilizaci.

.

PP Ježovský lom

Opuštěný pískovcový stěnový lom asi 1 km severovýchodně od obce Ježov. Nachází se v nadmořské výšce 240 až 255 m, v blízkosti silnice z Ježova do Osvětiman, k. ú. Osvětimany. Výměra: 0,9693 ha. Systematická těžba písku a kamene byla v lomu ukončena již v 80. letech 20. stol. Hospodářské využívání, management: Je třeba cyklicky (jednou za 5 až 10 let) odstraňovat nálet dřevin v celé ploše lomu. V okolí lomu je několik drobných černých skládek - bude je třeba asanovat. Občas zde dochází k nepovolené těžbě písků, a to i těžkou mechanizací.

Rovná travnatá plošina na dně lomu, pískovcové výchozy a okolní dřevinná vegetace tvoří z lomu atraktivní místo.

.

PP Medlovický lom

Opuštěný lom po těžbě porcelanitu. Nachází se asi 0,3 km západně od obce Medlovice, v nadmořské výšce 320 m, k. ú. Medlovice.  Výměra: 1,16 ha. Počátky těžby zdejších porcelanitů, s místním názven červenice nebo červenka, sahají do období před druhou světovou válkou.  V současné době je těžba zastavena.
Hospodářské využívání, management: Území je především ohroženo snahou vlastníků o vytěžení zbytku horniny. Příjezd do lomu byl již v roce 1999 uzavřen závorou, která měla zabránit nekontrolovatelné těžbě a odvozu horniny. Kolem závory však byla nelegálně zbudována nová přístupová cesta a opět dochází k nepovolené těžbě místními občany. Je třeba cyklicky (jednou za 5 - 10 let) odstraňovat případný nálet dřevin v celé ploše lomu. Pro rozmnožování obojživelníků bylo prohloubeno periodické jezírko v lomu.

(http://www.jiznimorava.tourism.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=74512)

Zatopené šterkovny u Ostrožské Nové Vsi

Ukázkové projekty společnosti ARVITA

Rekultivace lomu Opatovice

Růženin lom