Územní plánování jako nástroj pro udržitelnou rekreační utilizaci krajiny; Limity rekreačního využívání krajiny

Udržitelný rozvoj je novým rámcem strategie civilizačního rozvoje. Vychází z klasické a široce přijaté definice Komise OSN pro životní prostředí a rozvoj z r. 1987, která považuje rozvoj za udržitelný tehdy, naplní-li potřeby současné generace, aniž by ohrozil možnosti naplnit potřeby generací příštích. Cílem je takový rozvoj, který zajistí rovnováhu mezi třemi základními pilíři: sociálním, ekonomickým a environmentálním tak, aby jeden nebyl preferován před druhým.

Podstatou udržitelnosti je naplnění tří základních cílů:

· sociální rozvoj, který respektuje potřebu všech

· účinná ochrana životního prostředí a šetrné využívání přírodních zdrojů

· udržení vysoké a stabilní úrovně ekonomického růstu a zaměstnanosti

 

Jedním z úkolů územního plánování, stanovených ve stavebním zákoně (zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu), je také vyhodnocení vlivů územně plánovací dokumentace (ÚPD) na vyvážený vztah územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území – tzv. vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území. Jeho součástí je posouzení vlivů na životní prostředí (zpracované dle přílohy k tomuto stavebnímu zákonu) a posouzení vlivu na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast (tzv. lokality systému Natura 2000), pokud příslušný orgán ochrany přírody svým stanoviskem takový vliv nevyloučil.

 

Stavební zákon dále stanovuje, že na úrovni území obce je jako ÚPD zpracováván územní plán, jehož součástí je i vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, pokud příslušný úřad ve svém stanovisku k návrhu zadání uplatnil požadavek na posouzení územního plánu z hlediska vlivu na životní prostředí.

 

Územní plán obce stanoví zejména základní koncepci rozvoje území obce, ochrany jeho hodnot, jeho plošného a prostorového uspořádání (urbanistickou koncepci), uspořádání krajiny a koncepci veřejné infrastruktury. Vymezí zastavěné území, plochy a koridory, zejména zastavitelné plochy a plochy vymezené ke změně stávající zástavby, k obnově nebo k opětovnému využití znehodnoceného území (plochy přestavby), pro veřejně prospěšné stavby, pro veřejně prospěšná opatření a pro územní rezervy a stanoví podmínky pro využití těchto ploch a koridorů. Náležitosti obsahu územního plánu a obecné požadavky na využívání území stanoví vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, a vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území.

 

Struktura a obsah vyhodnocení vlivů územního plánu (ÚP) na udržitelný rozvoj území (URÚ) je uvedena v příloze č. 5 k vyhlášce č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, následovně:

Část A tohoto vyhodnocení vlivů na URÚ obsahuje vyhodnocení vlivů ÚP na životní prostředí podle přílohy stavebního zákona (dále jen vyhodnocení SEA). Struktura a obsah vyhodnocení SEA je uvedena v příloze stavebního zákona, v bodech 1 - 10. Ve vyhodnocení SEA se popisují a vyhodnocují zjištěné a předpokládané závažné vlivy územního rozvoje na životní prostředí a přijatelné alternativy naplňující cíle zásad územního rozvoje.

Část B tohoto vyhodnocení vlivů na URÚ obsahuje vyhodnocení vlivů ÚP na území Natura 2000, pokud orgán ochrany přírody závažný vliv na tato území nevyloučil.

Část C obsahuje vyhodnocení vlivů ÚP na stav a vývoj území podle vybraných sledovaných jevů obsažených v územně analytických podkladech (ÚAP). Územně analytické podklady (na úrovni obcí a na úrovni kraje) jsou územně plánovací podklady, které obsahují jednak podklady pro zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území (včetně hodnot a limitů území), jednak rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ). Obsah ÚAP obcí a kraje je stanoven v části A a části B v příloze č. 1 k vyhlášce č. 500/2006 Sb. podle tzv. sledovaných jevů (pro ÚAP obcí 119 sledovaných jevů).

Část D obsahuje předpokládané vlivy na výsledky SWOT analýzy v území – vliv na eliminaci nebo snížení hrozeb řešeného území, vliv na posílení slabých stránek řešeného území, vliv na využití silných stránek a příležitostí řešeného území a vliv na stav a vývoj hodnot řešeného území.

Část E obsahuje vyhodnocení přínosu ÚP k naplnění priorit územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území, které byly schváleny v zásadách územního rozvoje (ZÚR) kraje.

Část F obsahuje shrnutí vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, a to jednak vyhodnocení vlivů na vyváženost vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, jež byla zjištěna v RURÚ, jednak shrnutí přínosu ÚP k vytváření podmínek pro předcházení zjištěným rizikům potřeb života současné generace a k vytváření podmínek pro předcházení předpokládaným ohrožením podmínek života generací budoucích.

 

Územně plánovací dokumentace krajů (zásady územního rozvoje) a územně plánovací podklady krajů (územně analytické podklady) jsou souhrnně dostupné na Portálu územního plánování