VODY a MOKŘADY

 

Příklady realizace opatření - fotogalerie

Negativní vlivy

 

Just, T., Moravec, P., Šámal, V., Franková, L.: Obnova rybníků. Onova malých vodních nádrží jako významných krajinných prvků. AOPK ČR. Praha 2009

Regulace vodního režimu

 

 

Manipulace vodní hladinou

 

1. Zimování = rybn. v průběhu zimního období bez vody - prokysličení dna, mobilizace živin urychlenou mineralizací živin; omezení expanzivních vodních rostlin, následně při nízké rybí obsádce rozvoj citlivých druhů

 

-omezuje a oslabuje r. oddenkaté (leknín, stulík), ostatní výhodně přežívají ve zkrácených výhonech na vlhkém dně nebo v semenech

 

2. Letnění = rybn. během vegetační sezony bez vody nebo se sníženou hladinou (=částečné letnění) n. jen část vegetačního obd. (=zkrácené letnění)

 

-účinky podobné jako zimování ale výraznější-dno déle vystaveno účinku slunce, změnám teploty – mobilizace živin, rozklad org. hmoty, mineralizace

 

-navozuje rozvoj vegetace obnažených den a vytrvalých obojživelných dr. (částečné letnění - přechod do generativní fáze)

 

3. Pomalé napouštění – stimuluje rozvoj semenné banky.

 

 

 

 

 

Hrazení kanálů a struh

 

Opatření u všech mokřad biotopů, které byly v minulosti poškozeny melioracemi - obnova přirozených hydrologických poměrů (rašeliniště, prameniště, slatiny, slaniska, mokřadní vrbiny, mokřadní olšiny)

 

Cíl: hrazení odvodňovacích kanálů a struh - 1. celkové zvýšení hladiny podzemní vody; 2. snížení amplitudy jejího kolísání; 3. celkové zpomalení odtoku vody z lokality

 

Hrázky: mezi nimi zadržována voda; cílová hladina=max. zvýšení hladiny vody pod čelem hráze, který je pro daný typ vegetace únosný; rozhodující také svažitost, výška spodní vody v půdních sondách během roku

 

Hrázky nepropustné z přír. materiálů (dřevo) n. sypané, závisí na předpokládaném objemu vody, průtoky v rýze, sklon, půdní typ, dostupnost materiálů

 

Na RAŠ nejlépe dřevěná hradítka-desky n. kulatina, často v kombinaci se sypanými hrázemi, min substráty nežádoucí; vytvořit mělký přepad

 

Obecná pravidla (RAŠ):

 

-pro tvorbu hráze nejsušší období s max. zaklesnutou hladinou

 

-min sešlap pracovníků (max. 5)

 

-vyloučit těžší techniku a práce v terénu ručně.

 

 

 

 

 

Odbahňování a vyhrnování

 

Usazovací proces v nádržích – a) minerální sediment s nízkým obs. org látek, odstranění - celkové zvýšení kapacity nádrže, neovlivňuje úživnost ; b) tmavý eutrofní sediment s vysokým podílem org. látek, uvolňuje živiny do vody—eutrofizace vody a ústup druhů.

 

Cíl odbahňování+vyhrnování: odstranit ze dna anaerobní sediment bohatý na org látky, který zmenožňuje růst rostlin-koř systém je citlivý na nedostatek kyslíku (vyhovuje jen nezakoř vodním rostlinám).

 

-nevhodný je i sediment ze spadaného listí v tůních - bahno bohaté na živiny

 

-odtěžení po úplném vypuštění nádrže n. při požadavku nevypouštět - sací bagr; podobně i cenné biotopy bez vyhrnování břehů (Caricetum elatae) a sediment sacím bagrem

 

Práce se zemním bagrem = stavba = stavební řízení

 

Vyhrnování okrajů rybn – zazemnění mělčin; nejlépe 10-30 % litorálu ponechat pro zachování diverzity a rozšíření rákosin, v silně eutrof vodách - vystřídání dominanty (zblochan)

 

CO S BAHNEM?? Dříve: na břehy nádrže – nevhodné! ale levné –vyhrnutý val na břehu znemožňuje obnovu a vývoj litorálních biotopů, z této deponie vyplav živin do nádrže—reeutrofizace; nevhodné ukládat na okolní podmáčené louky !

 

Bahno nejlépe odvézt ke kompostování n. rekultivaci skládek

 

Tvorba ostrovů (N Mlýny) - vodní ptáci, !! pozor na chem složení sedimentu (N.Mlýny!! 20 x více Cd)

 

Deponie – zdroj vývoje RU spol. (snadné rozšiřování-Asteraceae), ohniska šíření.

 

 

 

 

 

Phragmites australis – rákos obecný - zásady managementu

 

Obecně pro všechny druhy rákosin a spol. vysokých ostřic:

 

Nutná znalost biologie druhů vč. jejich fenologie (při omezování, regulaci n. podpoře jakéhokoliv druhu), jejich růstových fází (fenofází) a translokací asimilátů do zásobních orgánů

 

Konkrétně: Phragmites – znaky + vlastnosti

 

klíčový druh vodních a mokřadních ekosystémů
helofyt. tranzitní zóny mezi vodním a terestrickým prostředím; má vyvinuty adaptační mechanizmy pro život podzemních orgánů za nedostatku kyslíku v rhizosféře; pokud eutrofizace prostředí + nedostatečná aerace litorálu - hynutí rákosu (podobně i další druhy rákosin a spol. vysokých ostřic)

 

Další znaky a vlastnosti------

 

Rákosiny – nejvýznamnější složka mokřadní vegetace stojatých vod Eurasie - vážný ústup na mnoha lokalitách; zasahovat jen tam, kde rákos expanduje a ohrožuje existenci jiných mokřadních typů vegetace (např. slaniska!) Prospěšnost - škodlivost rákosu a ostatních druhů rákosin zvážit před zásahem

 

Zakládání mokřadů n. kořenových čistíren vod s rákosem a orobincem - uvážit zátěž živinami a odumírání; zvážit použití v CHÚ !! - rozdílné cíle

 

Př. z Třeboňské pánve: botanici-ornitologové: optimální struktura porostů rákosu po zimním kosení ve vztahu k hnízdění ptáků: 6 druhů striktně v rákosině, 19 druhů fakultativně. Rákosník obecný: v porostech rákosu o ploše 2-4 ha, hustota stébel 120-200 na m2, hnízda nejčastěji 5 m od břehu ve výšce 40-80 cm nad hladinou.

 

 

 

 

Zimní a letní kosení rákosu

 

a) letní kosení= kosení na rezervy, účelné je do doby metání, ne později než do konce června, kdy rákos dosahuje maxima tvorby biomasy.

 

Pozdější kosení podstatně neovlivní regeneraci v dalším roce, v zás. orgánech se již začaly doplňovat zásoby asimilátů z nadzemních orgánů a v násled. sezóně by vyrostl nový, ± stejně vitální porost. Čím později kosíme, tím spíše jen opticky odstraníme porost bez vážných následků pro omezovaný druh.

 

Pokud rákos pokosíme zhruba koncem V.- zač VI. bude zásah nejúčinnější – pokosená biomasa byla vytvořena mimo jiné z loňských zásobních asimilátů v oddencích.

 

Pokud tento oslabený porost pokosíme další rok znovu - podzemní orgány již nejsou schopny vytvořit souvislý porost, termín však přizpůsobit hnízdícímu ptactvu - kosení plovoucí lištou, žací lištou, křovinořezem, motorovou pilou. Odvoz biomasy!

 

b) zimní kosení – opačný účinek - kladný vliv na vitalitu rákosu - vyrovnanost porostů; načasování termínu - tvrdě zamrzlé rybníky

 

negativa-možné poškození zimních pupenů mechanizmy při popuštěné hladině.

 

 

 

 

Přenos vodních a mokřadních rostlin ve volné přírodě

 

 

Přenos = transfer

 

1. záchrana rostlin n. část populace z míst, která budou fyzicky zničena

2. navrácení vyhynulých druhů (repatriace, retrodukce) a posilování oslabených populací

3. introdukce a reintrodukce rostlin

 

 

 

Ad 1) Příklady:

 

Žatecko: bloky (monolity) halofilní a subhalofilní vegetace asi o 1 km daleko,

 

Novomlýnské nádrže - Akce Dno: tisíce ex. sněženek, bledule letní, ladoněk a leknínů z v budoucnu zaplavených míst.

 

Sokolovsko: přenos vodních a mokřadních biocenóz vyvinutých na 100 let starých odvalech (nyní plán dotěžení uhlí), přenos o 5 km dále na podobné biotopy, sledování 3-10 let a teprve po 10-15 let dojde k těžbě.

 

Nutná dokumentace přenosu, monitoring sukcese a publikování výsledků=ekologické, ekonomické, společenskopolitické vyhodnocení.

 

 

 

 

Ad 2) záměrné navracení=repatriace vyhynulých druhů; musí předcházet analýza příčin, znalost biologie druhu, možností náhradního stanoviště.

 

Přenos mohou uskutečnit jen specialisté (variabilita+taxonomie, ekologie, geografie)

 

Př. Repatriace pobřežnice – Littorella na pobřeží rybn. Svět nelze vrátit, dokud nebude managt. nad ním ležících rybníků upraven na režim před 30 lety - snížit dávky hnojení - silná eutrofizace vody

 

Dalším neúspěšným je Salicornia do NPR Slanisko u Nesytu, dokud nebude vrácen tradiční typ managtu-pastva hovězího dobytka, obnažování povrchu sešlapem a znemožnění nástupu vytrvalých trav, dostatečná koncentrace solí a předjarní zamokření půdního profilu

 

V CHÚ je třeba zamezit záměrnému obohacování genofondu člověkem, pokud se nejedná o druhy, které sem vrací repatriací

 

Mimo CHÚ nelze zabránit (travní druhy a odrůdy, pícniny, okrasné rostliny), tam kde cizí druhy v CHÚ jsou - důležitý monitoring

 

Některé vodní rostliny přenášeny ptáky, není důvod likvidace, jen monitoring. Některé druhy invazní – Elodea canadensis, Acorus calamus, některé expanzivní – Lemna gibba, Potamogeton….Šíření nezabráníme, ale nebudeme jim věnovat ochranu, v případě nutnosti omezující zásah.

 

 

 

 

Ad 3) Introdukce = zavádění nepůvodních (n. cizích) druhů do naší přírody a jejich reintrodukce (=znovuzavádění) - spíše praxe pícninářská, lesnická, zahrádkářská, farmaceutická, včelařská… - mnoho nových druhů do přírody, některé se zapojily do biocenóz, jiné se staly invazními.

 

Př. Galega officinalis

 

Pinus strobus, Acer negundo

 

Solidago canadensis

 

Asclepias syriaca

 

 

 

Registrace a publikace přenosů rostlin

 

Formulář ZÁZNAMU:

 

Jméno přenášeného druhu

 

Datum přenosu

 

Počet rostlin (částí r., diaspor, monolitů)

 

Druh je repatriován, introdukován, reintrodukován

 

Místo (lokalita) kam přenos uskutečněn (název CHÚ, detailní určení místa + mapka)

 

Kdo zásah provedl

 

Kam byl tento záznam zaslán

 

Který orgán státní správy (OP) byl informován

 

Pokus o transfer proveden: poprvé, podruhé…

 

Sledování úspěšnosti přenosu rostlin (datum, počet r. fertilních, sterilních, vitalita, zapsal).

Odkaz na obecnou část nelesních MZCHÚ

Odkaz na speciální část nelesních MZCHÚ