Technologie provádění opatření – nelesní ZCHÚ

travinobylinná společenstva

 

Cílené zásahy MZCHÚ (typy) – management

• Pastva

• Sečení

• Odstraňování invazních druhů rostlin

• Narušení půdního povrchu

• Vypalování

• Vápnění a hnojení

• Odstraňování náletových dřevin z porostů

Pastva hospodářských zvířat

Pastva od neolitu až do 19. stol., později méně, intenzifikace-ustájení, produkce chlévské mrvy a jiných produktů. Mléčné - masné typy skotu.

Mnohde několik desetiletí absence pastvy - změna cenóz a diverzity.

Pastevní systémy:

• pastva volná

• pastva ohradníková:

A. kontinuální pastva = v 1 oplůtku celou sezonu (více než 40 dnů);

a) extenzivní-horské, do 1 DJ.ha selektivní pasení

b) intenzivní - vyšší zatížení pastviny, 1,5 - 3 DJ/ha; Např. Na jaře 40% plochy paseno, 60% sklizeno na seno, v létě naopak, na podzim pastva na celé ploše.

B. rotační pastva = 2 a více pastvin, pasení - obrůstání, 2-5 pastevních cyklů = tolikrát na stejné pastvině za sezonu, obrůstání 2-6 týdnů - odpočinek pastviny min. 30 dnů, někdy pomoc pokosem - stárnutí porostu; poloextenzivní 1-2 DJ/ha;

a) rotační honová plocha na 4-6 honů, které se pasou 10-20 dnů,

b) oplůtková – plocha na 6-24 oplůtků, spásání 2-5 dnů, rychlé střídání oplůtků - pastva kůlová 1 zvíře kolem 1 kolku, přetluče se

C. pastva jednorázová – jednorázové vypasení plochy 1x za vegetaci, na stejné ploše max. 40 dnů, pokud déle - pastva kontinuální.

Doba trvání pastvy:

začátek polovina IV. – zač. V., v nížině o 14 dnů dříve, na horách o 14-30 dnů později, dle vývoje počasí, výška porostu 5-10 cm=výnos 3-4 t.ha zelené píce; pokud obavy z časné pastvy - 1. seč na seno

• Horské oblasti: 80-100 dnů

• Podhůří a pahorkatina: 150-180 dnů

• Nížiny: 180-200 dnů

Konec pastvy: ukončení růstu trav - začátek až konec X., v horách ukončení v IX.

 

Počet nebo hmotnost zvířat na jednotku plochy - počet dobytčích jednotek na 1 hektar pastviny (DJ/ha)

1 DJ = 500 kg živé hmotnosti

• Ovce, koza = 0,06-0,1 DJ

• Kůň = 1,0-1,3 DJ

• Skot = 0,7-1,2 DJ

V praxi 2 případy:

1. Kolik kusů zvířat uživíme na dané ploše pastviny?

PP = celková plocha TTP (pastvin) na celou pastevní sezónu (ha)

PV = odhadovaný průměrný výnos sušiny pastviny z 1 ha (kg.ha)

DP=délka pastevní sezóny (dny)

ŽH=odhad prům živé hmotnosti pasených zvířat (dojnice 550 kg, jalovice 350 kg, kůň 500 kg, ovce 60 kg)

MP=odhad max počtu zvířat, které mohou být na pastvině celou sezónu

MP = PP x PV

0,04 x ŽH x DP

MP = 5 x 3000

0,04 x 550 x 153

 

Pastva jednotlivých druhů zvířat

Skot

• Pastevní generalista, nepracuje selektivně

• Vyhýbá se pokáleným místům - nedopasky

• Snadná manipulace, citlivé na ohradník

• Nepást na podmáčených místech - vyšší váha, destrukce stanoviště - větší poškození vegetace

• Nejlépe masné typy (býci n. jalovice); dojnice 2x denně dojit; celosezónní pastva.

Ovce

• Selektivní spásač, vybíravá

• Při pastvě vyšší vegetace se vyhýbá kvetoucím travám

• Soustředí se na přízemní vrstvu - nejnižší porosty ze všech zvířat

• Nevyhýbá se pomočeným a pokáleným místům (ani po skotu) - vhodná smíšená pastva, vzájemně se doplňují

• Významně redukují plevelné rostliny a keře (jaro, podzim)

• Ovce málo citlivé na ohradník (mulec ano), často unikají mimo

• Nižší tlak na půdu

• Horší manipulace (pasák + vycvičený pes)

• Výhodou svažité pozemky i podmáčená stanoviště.

Koza

• „Mlsný jako koza“ - selektivní pastva, zaměřená na střední část porostu

• Nevyhýbá se ani metajícím travám

• Vyhýbá se pomočeným a pokáleným místům

• Vylepšuje si ráda listy a výhonky dřevin (i léto), dovede je svlíkat z kůry (lýko)

• Náročná na ošetřování (dojení 2x denně) a manipulaci (potřebné zázemí), málo početné zvíře.

Kůň

• Při pasení zachytává porost pysky a odhryzává ji - mělký spásač podobně jako ovce

• Výrazně selektivní - ostrůvkovitá struktura (dá se řídit intenzitou pastvy a délkou sezóny)

• Někdy spásají i dřeviny

• Větší pohyb na pastvině - větší zatížení porostů, poškození drnu

• Více suché porosty než podmáčené

• Vylučování exkrementů na určitém místě, zde nepasení a výskyt plevelů!

• Velmi citlivý vůči ohradníku.

 

Čeho chceme pastvou dosáhnout?

1. Pastvina jako cílový stav – přeměna louky v pastvinu 10 let, lépe 40 let, selekce druhů sena - sešlap a odnožujících nad povrchem či mírně pod povrchem půdy

2. zamezení sukcese dřevin – ovce +kozy intenzivně

3. zpřístupnění živin pro málo produktivní porosty – sečení + odvoz sena - odnos živin, ochuzování, pastvou živiny zůstávají a zpřístupňují se, narušení drnu, optimum seč + pastva střídat

4. odstraňování živin a biomasy z eutrofizovaných stanovišť-lačná zvířata do oplůtku na snížení úživnosti; jakmile nacpaná přehnat do oplůtku, kde mohou kálet a zvyšují úživnost

5. podpora pastvinných druhů rostlin-pastva potlačuje vysoké druhy trav; narušení povrchu pro druhy rozmn. se semeny, některé druhy potřebují i razantní přepasení skotem; kosení je nedostatečné.

Sledování vlivu pastvy na vegetaci - ovlivněn mnoha faktory, mimo zátěže pastviny průběh počasí, termín pastvy, nedopasky, šíření plevelů, narušování povrchu; flor složení silně ovlivňuje selektivitu i naopak, svažitost pozemku, tvar oplůtku;

• ovce - vyvýšená místa, doliny málo vypasené, z mladého hodnotného porostu na přestárlý - vypasou vše, stálá pastva stařiny - vybírají jen mladé výhonky

Sledování intenzity pastvy - transekt napříč pastvinou - změříme na x místech výšku dom. druhů z hlediska nutričního (nejlepší širokolisté trávy), průměrujeme, srovnáme s žádanou výškou - zvýšíme intenzitu vypásání.

.

http://www.ct24.cz/regionalni/11616-pastviny-v-moravskem-krasu-udrzuji-ovce/

Sečení

Tradiční metoda k získání zelené píce pro hosp. zvířata, druhotně k udržení optimální struktury a složení vegetace (hledisko ekonomické, ekologické, estetické); většina luk u nás 2x sečena, řidčeji 1-3x, okrasné trávníky až 1x za 14 dnů-ochuzování, - někdy kombinace seče a pastvy, zjara mech ošetření

Harmonogram sečí:

1. Jarní – 1/2 V.- 1. 1/2 VI. (počátek metání - poč. kvetení dom trav);

2. Seč (otava) asi za 40-60 dnů po 1.seči=21.6.—10.8.

3. Seč (pozdně letní), asi 40-50 dnů po 2. seči, od 1.srpna do září

4. Seč (podzimní) méně častá, obvykle po 10. září do konce září; podzimní seč u stelivových luk, zimní seč u rákosin a silně zamokřených ostřicových porostů, u rákosu v loukách však nejlépe v VI.

!!eliminace invazních n. expanzivních druhů- seč před nebo ve fenofázi květu (které se šíří semeny), vegetativně se rozmnožující - vícekrát za vegetaci (Urtica, Phalaris, Solidago, Reynoutria, Calamagrostis).

Počet sečí:

• 2-3 seče: biotopy dobře zásobené vodou: zaplavované psárkové louky, louky s jarvou vlhčí ovsíkové louky

• 1-2 seče: sušší ovsíkové louky, horské trojštětové, pcháčové louky

• 1x za rok n. 1x za 2 roky: suché trávníky, horské smilkové louky, bezkolencové porosty, slatinné louky

• Extenzivně (1x za několik let): porosty vysokých ostřic, rákosiny, tužebníková lada n. úzkolisté trávníky (stepi).

Výška seče: ovlivňuje obrůstání a výnosy následné seče

• Optimum 4 cm, avšak při terénních nerovnostech a narušení veg se rozmn. druhů dochází k jejich rozmnožení,

• Proto nejlépe 6-8 cm, vyšší než 12 cm nevhodná – špatné obrůstání

Odstraňování pokosené hmoty:

• s odklizením zelené hmoty (na zelené krmení, senáž), hmota odvozena max. do 2. dne od posečení

• k sušení píce a odvoz sena – seno na pokosy a rozhrnutí, obracení, sběr n. lisování balíků, odvoz do 1 týdne od sečení, senem nesmí prorůst nová tráva

• mulčování-pro dlouhodobě zanedbané a zarůstající pozemky s nerovnostmi, bez možnosti využití sekačky, ošetření v době zralosti semen, při výskytu exp. a inv. dříve!, i jako dodatek živin

• nakupení na místě – hmota se shromáždí na vhodných místech (deprese, křoviny a nechá zetlít-úkryt drobných savců a výv stadií hmyzu

• pálení sena – pouze tam, kde nelze seno odvézt, počet ohnišť minimální, oddrnování, ohniště uklidit! Nevhodné prameniště a mokřady-eutrofizace a žár ničí cennou vegetaci.

Nástroje:

- dříve pouze ruční mechanické nástroje n. tažené zvířaty

- současnost: seč motorovými žacími stroji od lehkých ručních po středně těžké-těžké

Samochodné, tažené, nesené

Stroje s žacími lištami prstovými n. bezprstovými a rotační (vertikální, horiz. osa rotace)

• pečlivě volit techniku na ohrožených biotopech: vlhké louky, prameniště, bulty-šlenky, špatně přístupné a zvlněné lokality—ruční+lehčí motorové stroje; rozsáhlé, rovné, přístupné sušší porosty—stř. těžké-těžké stroje

• mulčovače, oddělí biomasu, rozmělní a rozhodí—rychlejší rozklad, není vhodné pro další zprac a zůstane na místě, tam kde není nutno odstranit hmotu, možno i zanedbané plochy s náletem—posléze připraveny na další seče klasickými prostředky

• nejlépe oddělí biomasu prstové lišty, hůře rotační, polehlé séct proti směru polehnutí

Omezení škod:

Fázový posun sečí: celá plocha sečena během sezony postupně, neposečená zůstává 1/3-1/5 plochy, některá místa zcela neposečena a sečou se až v příštím roce nebo zcela na podzim—průběžné vysemeňování jednotlivých druhů s rozdílnou dobou dozrávání+ponechání prostoru pro vývoj hmyzu; vhodný též pro eliminaci některých nežádoucích druhů (invaz., expanz.) zarůstající okraje-sečení častější, v jinou dobu.

• živočichové se mohou stěhovat z posečených na neposečené;

• větší plochy séct od prostředku na okraje—vytlačování živočichů mimo kosenou plochu, opačně-jejich kumulace uprostřed a následné usmrcení n. častěji plochu navštěvovat se psem

• škodlivé je mulčování pro živočichy, nutno zvážit priority na lokalitě.

Ekologický přístup v každém případě:

Najít rovnováhu mezi ekonomickým a ekologickým, přizpůsobit managt. tradičně užívaným způsobům ale s použitím moderních mechanizmů

• nutno mít prioritu zásahu, předmět ochrany, cíl—podle něj techniku, nástroje, metody, stanoviště

• lépe konzultace s jinými odborníky, nežli experiment (kolize zájmů)

• individuální přístup ke každému biotopu a lokalitě, nikde není nic univerzálního+ chod počasí, zvláštnosti a požadavky zahrnout do PP.

 

Odstraňování invazních druhů rostlin

• Invazních druhů v naší květeně asi 6,6% (ze 4200)

• Invazní druhy - mají silný sklon šířit se do přirozených-polopřiroz .spol .a nakonec ve vegetaci převládnout; druhy konkurenčně velmi silné s vysokou rozmnožovací a rozšiřovací schopností; většina pochází z období 19. a 20. stol.

• Invaze má svůj vývoj: od jednotlivých r. na ruderálních st a polních okrajích po vstup do přiroz. a polopřiroz. Spol.; jen 10% z nich je schopno tuto vegetaci přeměnit na téměř monokultury a potlačit domácí druhy ---měnit podmínky prostředí

Důsledky: ochuzování o citlivější i méně citlivé druhy společenstev-snižování biodiverzity a potlačování původních druhů

Proti jednotlivým druhům je nutno velmi dobře zvážit použitou strategii - lhostejnost a nedůslednost se nevyplácí; plošné použití herbicidů ve ZCHÚ může mít tragické následky

V ČR v současnosti 90 druhů invazních, z toho 31 je vyloženě nebezpečných a může způsobovat ekonomické ztráty

Vedle snižování biodiverzity je to tím snižování diverzity fauny a vliv na člověka.—pokles turistiky, neesteticky působící monocenozy, zdravotní nebezpečí,podpora povodňových vln narušenám stability břehů a následné zanášení zeminou; narušování genomu=genetická eroze příbuzných druhů=introgresívní hybridizace (Epilobium ciliatum, Populus canadensis)

Invazní druhy nejvíce zastoupeny na mezofilních biotopech a člověkem silně ovlivněných

Mezofilní - zde není nutná velká ekologická adaptace

Nejčastější transportní dráhy šíření-koridory (silnice, železnice, cesty, dovoz obilí, bavlny), šíření vodními toky a proti tokům + břehové porosty bez údržby, lokální centrum při postupu krajinou

Města – tepelné ostrovy pro existenci a rozmnož náročných druhů

Cíle omezování invazních druhů:

1. ochrana hodnotných (biologicky, ekonomicky) společenstev před negativním působením invaz druhů.

2. zabránění šíření druhu (zásah musí být systémový-pokud v ZCHÚ druh zlikvidován a v okolí existuje zdroj, je naše snaha marná).

Přístupy k omezení invazních druhu (s rostoucím okamžitými náklady roste i účinnost postupu):

1. Eradikace – totální zničení všech populací invazního druhu a všech jeho částí schopných rozmnožení; druh se může opět na stanoviště dostat jen novým zavlečením.

2. Kontrola – omezení výskytu druhu, likvidace okrajových populací= centra dalšího šíření, menší náklady ale dlouhodobé; plochy kontrolovat a případně zasáhnout.

3. Potlačení – zabránění dalšímu šíření=konzervace stávajícího stavu, zabráněno druhu pronikat na další biotopy; dlouhodobý proces se stálou kontrolou.

Pro všechny způsoby: nejen vyhubit druh na dané ploše, ale zabránit opětovné migraci na ošetřené plochy (odstranit i lokální centra.).

Narušení půdního povrchu mezofilních a xerofilních biotopů

Existence mnoha biotopů závisí na opakovaném narušování prostředí (konkurenčně slabé druhy) - opakování sukcesní řady, která je v určité fázi zastavena ---písčiny, mělké půdy, slaniska, pastviny, smilkové porosty, vřesoviště

JAK: pastvou (kopyta), mechanické zásahy, motokros, vojenské cvičiště, tankodrom

1. maloplošné, slabší intenzity - stabilizuje skladbu biotopu se zvýšeným podílem krátkověkých 2děložných druhů, porost se mírně rozvolňuje, odnos stařiny, umožňuje klíčení žádaných druhů a jejich vývoj, zásah nutno opakovat, riziko-nálet exp. a invaz. druhů

seč - spíše zahušťuje porost.

ČÍM: ruční nářadí (motyka, hrábě), rychlým int přepasením, mechanizací (zvl. smyk, brány na tupo, předjaří)

2. velkoplošné, silnější – udržet biotop v počátku sukcese n. k počátku sukcese porost navracet, předejít n. odstranit hromadění stařiny a zarůstání aktivními druhy

vegetace stržena i s kořeny - obnažené plochy v pásech, okolo zásobní zdroj diaspor v porostu a na jedincích - nelze obnažit celou plochu

Cíl: mozaika narušených ploch vs. zapojená vegetace; riziko-nálet exp. a invaz. druhů

a) vytvořit pro konkurenčně málo zdatné druhy rostlin nové otevřené plochy,

b) vytvořit nový biotop pro vodní živočichy

JAK: Mechanické narušování povrchu, obnažování substrátu dna při manipulaci s hladinou nádrže (letnění, samovolný pokles) - vegetace vlhkých písků a veg slanomilných rákosin

nejcitlivější vegetace oligotrofních jezírek a tůní – bulty+šlenky

• samovolně-spontánní eroze-sedimentace na pobřeží středních a horních toků neregulovaných řek (štěrkopísk. lavice)

Vytváření nových vodních ploch - zde často masový vývoj některých vodních rostlin;

ČÍM:

• Maloplošné narušování: hrábě, rýč, motyka, rozsáhlejší-brány, kultivátory,

• Velkoplošné + vodní plochy: buldozery, bagry, kráčející bagry, do mokřadů lehká technika, nejlépe za silného zámrazu

Odtěžený materiál: odvézt mimo lokalitu (příp. rozhrnout v okolí nových tůní), nenechávat deponie na lokalitě- ruderalizace, dobře uvážit celý zásah

Tvorba nových vodních ploch výbušninou, do průměru 5 m; administrativa při povolení.

 

Vypalování

dříve oheň všudypřítomný faktor, nyní působí velmi omezeně

některá spol. na něm závislá - existence vřesovišť a některých suchých trávníků-stepí (=typ managtu)

Cíl: odstranění nadzemní biomasy, ovlivnění konkurenčních vztahů, změna obsahu živin v půdě, ovliv. dormance semen, podpora veget rozmnož, změna světelných podmínek - klíčení žádaných druhů

Vypalování za holomrazu, nejsou poškozeny regen. orgány při půdních povrchu, dočasná změna světelných podmínek - rozmnož heliofytů, na spáleništích nahromaděny minerální látky

V záp. Evropě kombinace ohně a pastvy ovcí

Význam ohně (vřesoviště):

1. odstranění přestárlých a odumírajících keříčků (životnost 15-20 let)

2. podpora regenerace vřesových keříčků

3. podpora klíčení semen- přerušení dormance ohněm a počátek klíčení.

METODY:

1. Oheň nižší intenzity (plameny jen přelétnou po horní části vegetace)

• ohoří nadzemní části rostlin, které regenerují, působení na dormanci semen slabé, dočasná expanze trav na uvolněná místa, dočasné snížení diverzity - zvýšení, úplná regenerace za 5-6 let po vypálení

2. Oheň střední intenzity (porost hoří déle a je zasažen celý, opad shoří)

• shoří celé nadzemní části s doprovodnými druhy, vzniknou zcela obnažené plochy, nejlépe na přestárlých porostech (25 let).

• obnova z bazálních pupenů omezená, narušení dormance semen, do 3. roku dostatek semenáčků, rozrůstání trav a bylin (omezení pastvou), od 6. roku zvýšení pokryvnosti vřesu.

Zásady vypalování:

1. ideální za holomrazu v pruzích střídavě 1x za 15-20 let, kombinace s pastvou,

2. u mladších porostů oheň nižší intenzity-jen regenerace keříků,

3. u starších spálit celý porost a obnova ze semen,

4. vypalování za větru!! Za vlhka nižší intenzita, po vypálení suchý rok - mortalita semenáčků,

5. riziko šíření Calamagrostis- vypalování podporuje veget rozmnožování + vyšší nálet dřevin na spáleništích!,

6. po každém vypálení monitoring bezobratlých.

Vápnění

Okrajový a málo používaný zásah - dotace Ca, Mg po odběru biomasy; zvýšení druhové diverzity travinobylinných porostů.

Likvidace či potlačení acidofilních druhů - podpora bazifilních druhů.

Rizika: acidofilní a oligotrofní mokřadní biotopy nesnášejí vápník v půdním roztoku, zásadně nevápnit - změna pH půdy, snižování biodiverzity - ústup citlivých druhů

Potřebu a dávky vápna konzultovat s pedologem a fytocenologem - škody na populacích a biotopech mohou být nenahraditelné!!

U travinobylinných biotopů intervaly 3-5(10)leté (jemně mletý vápenec, dolomitický vápenec), na lehčích půdách menší dávky a častěji; na těžších půdách delší intervaly při zvýšené dávce

Dávky: velmi nízká 0,5-1,0 t.ha - velmi vysoká 2,5-3,0 t.ha.

Termín: časně jarní období, dobré využití porostem, při mokré půdě náhradní termín po 1.seči; ve 3-5(10)letých intervalech

Vhodná aplikační technika- zem závod, omezení tlaku na půdu!!

Nutný monitoring po zásahu – reakce porostu pomocí Ellenbergových indikačních hodnot=bioindikace (www.boku.ac.at)

Hnojení

Doplňování živin odebíraných sklizní biomasy - závislé na režimu a velikosti sklizně; citlivý a problematický zásah

Nařízení Vlády ČR 103/2003 Sb. – zranitelné oblasti, používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv.

Frekvence a intenzita dodávaných živin - odběr biomasy, změny v druhovém složení; postupné ochuzování porostů; přehnojení skrývá větší nebezpečí!! často nenávratná změna biotopu

!!!nejen hnojením je louka živa – splachy z okolních pozemků, spad N (15-30 kg.ha), v záplavových územích náplavy

Revitalizační opatření v degradujících porostech (nástup expanzivních druhů, snižování diverzity) - zvýšit intenzitu sečení (2-4 x ročně) i bez hnojení; pokud exp druhy převládly (Calamagrostis, Carex brizoides) častější sečení + podzimní hnojení - podpora vlastních lučních druhů, exp. druhy špatně snášejí sečení a hnojení - ústup - vhodný termín sečí: před květem! (metání).

Odstraňování náletových dřevin z porostů

Uchycování semenáčků - počasí a vodní režim lokality, VR+OL na vyvýšené ostřicové bulty

Likvidace výmladků + semenáčků po celý rok, s ohledem na hmyz raději XI--1/2 III., vzácné ušetřit (jalovec)

Luční biotopy – v.rychle zarůstají dřevinami, kontrolovat okraje luk (BK) 1 x za 5-10 let, příp. zásah

Lesní lemy a nízké křoviny kontrola 2-4 (7) let, občas přepasení

Říční rákosiny – průnik Acer negundo

Písky – likvidace AK+BO, často v kombinaci s narušováním povrchu

U vzác. biotopů (váp slatiniště) kontrola každý rok a úplná likvidace nežád. dřevin

Např. skalní stepi dlouho bez zásahu, při klim. vyjím. roce nálet a uchycení dřevin (zde kontrola za 2-10 let).

Management: botanika vs. zoologie

Fyto – zoosložka biotopů - využití shodné techniky managtu - živočichové na rostlinstvu závislí, ale odlišnosti - potenciální kolize, nutný konsensus

Ochranářské priority – udržet diverzitu - pečovat o biotop - pečovat o populaci konkrétního druhu – management přizpůsobit; konkrétní druh motýla - nebudeme kosit v době květu a zrání živné rostliny - při rozhodování o managtu zvážit všechny předměty ochrany (skupiny organizmů).

Zásahy k podpoře bezobratlých a lučních ptáků

1. pastva – mozaiková = nízká zátěž pastviny nebo ponechání nepasených oplůtků

často jen přepásání mimo hlavní veget sezonu (duben, září), vývoj vzácnějších druhů hmyzu – ovce se rády pasou na bobovitých a likvidují tak živné rostliny; nedopasky nejsou na závadu - jsou žádoucí pro hmyz i zrnožravé ptáky (ale jsou to často RU); chřástal a bahňáci – pasení po 1.seči mimo jejich hnízdní dobu

2. seč – pravidelná dvojí seč má na hmyz negativní účinky! Často nutno 2.seč vypustit, pokud ano - fázový posun

• kosení vždy mozaikovitě nikoliv celoplošně-1.seč 1/3-1/5 území neposečena, část posečena při další (2.seči), zároveň ponechány další neposečené které sečeme až na jaře=dočasně nesečené plochy

Sečení od středu porostu k okrajům nebo v pruzích

• mulčování škodlivý vliv na živočichy – destrukce a rychlý odhoz biomasy, malé kousky zabíjí výv. stadia hmyzu - pouze v odův. případech

Lokality kde hnízdí bahňáci - v době hnízdění nekosit, nepást, neválet a nesmykovat

Narušení půdního povrchu - volné plošky bez vegetace n. se sporou vegetací podmínkou pro vývoj některých druhů hmyzu – blanokřídlí (samotářky, kutilky), majky, motýli; plochy v metrech.

Monitoring

Monitoring = opakované sledování zvolených parametrů populací nebo společenstev na stejném místě

Vegetace – dobrý indikátor stavu prostředí a směru sukcese (po cíleném zásahu ověření jeho účinnosti)

Sledované parametry: pokryvnost, biomasa, struktura vegetace, druhové složení, druhová diverzita, výskyt významných druhů, výskyt expanzivních a invazních druhů, fenologie, početnost populace, počet fertilních/sterilních jedinců, věková struktura populace, chemické složení biomasy

• Trvale vytýčené plochy, transekty, body - nemusí být vázány na TVP: počet jedinců, odběr biomasy

• Vhodná velikost plochy, jejich počet a reprezentativnost, vyloučit okrajový efekt

• Trvalé značení ploch – kovové tyče zatlučené do země, značení na stromech + zaměření (buzola, teodolit, GPS)

• Sledování rostlinných populací

• Sledování změn rostlinných společenstev

• Sukcese – zákonité změny vegetace v čase opakované sledování trvalých ploch, velikost dle typu vegetace, interval sledování dle rychlosti změn (u obnažené plochy několikrát za rok až 1x za 2-5 let)

• Soupis druhů – výměna druhů projevem sukcese

• Fytocenologický snímek

• Zákres mikromapy

• Vegetační mapa

• Použití leteckých a satelitních snímků – v krajinném měřítku

• Odběr biomasy – množství a chem složení, obsah živin (výživáři)

• Použití rostlinných bioindikátorů – ohrožené a ekologicky citlivé druhy

• Kolísání hladiny podzemní vody – trubka, časté sledování 1x za 1-2 týdny

• Chemismus půdy – chemický rozbor, finančně náročné

• Doba monitoringu

• Velikost a tvar ploch – kruhové, čtvercové či transekty

• Důsledné záznamy, průvodní informace o abiotickém prostředí, disturbanci.

Příklady realizace opatření - fotogalerie

Při kosení travinobylinných porostů je jedním ze základních úkonů odstranění posečené hmoty mimo území. Optimální využití je skrmení. Druhou varinatou je vyvezení např. do strží. Méně žádoucí alternativou jse spálení.  Nevhodným způsobem je hromadění na kraji lesních porostů.

.

Využití stanovištně dostupných přírodních materiálů k ochraně zvláště chráněných druhů rostlin před okusem. Větvičky je nutno pořádně upevnit v zemi, jinak je "konstrukce" brzy poškozená a nefunkční.

.

Péče o významné krajinné prvky na Tišnovsku (Lomnice u Tišnova a Debíln). Kromě pokosení travní hmoty vzniká velké množství biomasy i odstraňováním náletových dřevin. Ideální varianta je zajištění štěpkování a stopení. Často je však hmota pouze vyvezena mimo území a spálena.

Negativní vlivy

Intenzivní a hlavně v nevhodnou dobu provedené kosení louky mechanizací za traktorem. Po současném vyžnutí odvodňovacích příkopů zůstal pouze úzký pruh na malé strmější mezce.

Uskladnění (ponechání) slámy či jiné hmoty na travnaté ploše zde zanechal zdevastovanou plochu, která se bude poměrně dlouho obnovovat a prvaděpodobně bude zdrojem ruderálních druhů

Snaha zemědělců o co nejtěsnější oborávání cest, mezí, "suchobrdků" či další rozšiřování lánů. Aktuálně je tímto důvodem mj. vytší výměra orné půdy kvůli dotacím. Dlouhodobě dochází k poškozování ekotonových společenstev i stromů, které nerostou dostatečně daleko od kraje pole.

Obnova travinobylinných porostů (mezofilních a xeromezofilních)

Proč?

• rozorání původního porostu
• degradace porostu absencí hospodaření
• změna floristického složení intenzifikací (hnojení, …)
• zatravňování polí, které měly být cestou k soběstačnosti socialistické společnosti

Jak?

• využití samovolné sukcese
• zvyšování druhové diverzity přísevem a výsadbou
• zatravnění orné půdy

Využití samovolné sukcese

Dosud se počítalo vždy s výsevem osiva o známém druhovém složení A druhy s ekologickými nároky neodpovídající biotopu - proto je lépe ponechat probíhat samovolnou sukcesi, během níž jsou selektovány druhy na biotop patřící (zadarmo a bezplatně).

Směr sukcese je dán abiotickými i biotickými faktory (mimo jiné i zdrojem diaspor v okolí)

Sukcesní stadia: jednoleté ruderály a nitrofyty8vytrvalé ruderály, vytrvalé nenáročné trávy (nejprve výběžkaté, posléze trsnaté), vznik monocenóz-stadií (pýrové stadium), asi od 8. roku výskyt žádoucích druhů lučních trav; jakmile se objevuje nálet dřevin A pravidelné kosení 1x ročně, někdy již od 5. roku  - riziko náletu expanzivních či invazních druhů.

Zvyšování druhové diverzity přísevem a výsadbou

Jak?

• komerční směsí
• osivem z ručního nebo kombajnového sběru na druhově bohaté louce
• výdrolky ze sena (seníků)
• výsadba předpěstovaných rostlin n. půdními bloky
• zeleným senem

Přísev: dosévání osivem různé kvality do stávajících porostů; nejdůležitější je příprava porostu pro přísev – vždy narušení porostu! – narušení drnu nebo jeho stržení, nejdůležitější je následný management - od 10. týdnu dle vývoje počasí začít séct.

Výsadba: finančně i časově náročná metoda, málo používaný způsob, pouze u cílových druhů, u kterých je málo semen nebo semena mají nízkou klíčivost; výsadba přímo do narušeného porostu; nejlépe se uchytí druhy které jsou úspěšné i pří výsevu !

Zatravnění orné půdy

• zatravnění komerční směsí
• samovolné zatravnění
• zatravnění druhově bohatou směsí

Způsoby zatravnění orné půdy:

• Přímý výsev

• Mulčování senem

• Přenos půdních bloků

• Přísev

• Mulčování zeleným senem

• Výsadba

Přímý výsev

Pozemek nutno zbavit vytrvalých plevelů, orba, smykem (rotavátorem) urovnán. Obsah živin limitující, při vysokém obsahu P  a N nejdříve výsev několika druhů kulturních trav  nebo obilí (čerpání živin) a intenzivní sečení A odstranění živin biomasou; po několika letech přísev bylin.

Termín výsevu: 1. duben-květen, 2. srpen –září, lepší 1., vysoké teploty nevhodné, některé musí projít jarovizací

Osivo:

• směs z čistých komponent
• směs z kombajnu
• výdrolky ze sena – včetně  zbytků hmoty sena, ucpávání výsevního ústrojí

Výsevek: 20 kg/ha, někdy stačí 15 kg

Možnost krycí plodina: ječmen ozimý, jílek mnohokvětý; sklízet na siláž či zel krmení

Ruční výsev: jako trávníku, směs osivo: piliny n. písek 1:1, zapravit hráběmi

Výsev secími stroji – nejlépe kartáčkové, rozmetadlo prům hnojiv (přídavek písku n. pilin)

Management:

• v prvním roce několikrát séct na výšku 10 cm – závisí na rychlosti růstu plevelů – kosit!  Jemněji pracující nářadí: srp, kosa, lištové sekačky, semenáčky citlivé, v dalších letech bude záviset častost sečí na zaplevelení.

Mulčování senem

Zdroj diaspor je čerstvě sklizená hmota s vysokým obsahem zralých semen n. suché seno. Seno se používá méně , je nutno je nejprve nasušit-vypadávání diaspor, pak nutné větší objem na plochu. Lepší mulčování řezankou ze zelené hmoty:  hmota se kosí, když jsou zralé dominantní druhy (trav). Postup rychlý, během 1 dne (zapaření hmoty); zdroj hmoty by měl být max. 3 km daleko od zakládané plochy. Sklizeň louky řezačkou na 5 cm kousky, převeze se na plochu, přeloží do rozmetadla na hnůj a rozmetá na plochu, někdy hmotu zaválet. Druhy, které v termín sklizně neměly zralá semena, nutno na plochu dosévat dodatečně a ručně. Hmota z plochy 1 ha louky vystačí na plochu cca 3 ha nově zakládané plochy, během 1 dne lze udělat 10 ha mulčováním

Management:

• hmota se z plochy neodklízí, sama se rozpadne, násl rok se plocha seče dle narůstajících plevelů, které nesmí vysemenit.

Přenos půdních bloků

Přenesení bloku vegetace na nové stanoviště z druhově bohaté louky. Rostliny přežívají, produkují diaspory, avšak migrace druhů do okolí je pomalá, ale trvalá. Cílenější než samovolná sukcese, v bloku jsou obsaženy žádané druhy.

Přísev

1. přísev pásový – stávající porost se nízko pokosí a hmota odklidí; výsevní ústrojí nesené za traktorem. Pracuje jako rotavátor a do nakypřeného pásu zároveň seje osivo, pozemek se následně zaválí, mělký výsev! Značná konkurence okolního travního porostu (kulturní konkurenceschopné druhy), proto výsevek musí být vysoký = 20 kg/ha

Termín: po 1. seči (konec V., zač. VI) n. brzy na jaře jakmile to vlhkost dovolí

2. přísev naširoko – stávají porost se nízko pokosí nebo intenzivně vypase, aby vznikly obnažené plošky  min. 10 cm  - mělo by vzniknout 40% volné půdy

Jak?

Klasický secí stroj, rozmetadlo, po výsevu zaválet. Výsevek s travami 5-10 kg, jen byliny 1-2 kg/ha. Výsev  po 1. seči (VI.) n. srpen-září

Management:

• v roce dosevu a následně 1 rok udržovat porost sečením velmi nízko n. krátkým ale int přepasením – držet konkurenci okolního porostu na uzdě
• v dalších letech kosit až jsou zralá semena a mohou při obracení sena vypadávat – další obohacování, nebo nový porost přepásán – kopyty jsou vytvářeny další volné plošky

Mulčování louky zeleným senem

Tímto způsobem lze také zvyšovat diverzitu stávající louky

Příprava: louka nízko zkosena, narušení drnu různým způsobem

Postup stejný jako u orné půdy: mačkačem připravena rozsekaná hmota a tence rozmetadlem rozprostřena na louce, následně zapravena do půdy – zaválena či pošlapána dobytkem

Výsadba

Druh je do porostu vysazen s cílem dalšího šíření. Vše závislé na vlastnostech druhu (druh výběžkatý nebo intenzivně se množící semeny) a stanoviště. Pro výsadbu ty druhy, u kterých je problém vypěstovat dostatek osiva v monokultuře n. mají málo klíčivých semen. Lépe vysadit rostliny napěstované v kultuře než rostliny vyrýpávané z původní louky a přenesené na novou lokalitu.

Monitoring - co sledovat?

• Poměr trav, jetelovin a bylin v porostu – důležitá charakteristika pro pícnináře, ploška 1x1 m, ostříhání nadzemní biomasy před 1. sečí ve výšce 6 cm, roztříděním na skupiny a vysušením při 80 st.
• Soupis druhů=inventarizace – průchodem porostem a zapisováním, procházet pozemek ve tvaru W
• Soupis druhů s jejich četností pomocí stupňů (1, 2, 3) – nejúčinnější
• Fytocenologické snímky – soupis všech druhů a jejich pokryvnosti ve čtverci 4x4 m, pracná metoda, znalosti a zkušenosti
• Metoda absence či prezence určitého(ých) druhů

Poloprovozní pokus – Malá Vrbka

4 varianty:

1 – celoplošný výsev regionální směsí

2 – výsev regionální směsi v prostředním pásu, po stranách komerční trávy

3 – výsev regionální směsi v prostředním pásu, po stranách úhor

4 - úhor

 

Regionální směs

Proč regionální směsi?

V každém regionu ČR jsou na loukách zastoupeny jiné druhy – jiná druhová kombinace, proto byla pro každý region vytvořena kombinace druhů, získaná analýzou fytocenologické databáze ČR. Každý region by měl vytvářet svoji vlastní směs pro výsevy; z hlediska genetického není žádoucí vysévat osivo z jiných regionů, což se běžně děje u kulturních druhů. V r 2006 byl sestaven soubor druhů pro konkrétních 15 regionů (biogeografických regionů) ČR, kde je pravděpodobné jejich využití pro regionální směs.

Získání osiva

• ruční sběr v druhově bohatých loukách po 1 druhu do sáčků – základní materiál pro další pěstování; podstatná je znalost podoby zralých rostlin a vystihnout tu pravou dobu pro sklizeň; sbírat na více lokalitách v regionu pro vyšší variabilitu materiálu nebo takto lze získat semena druhů, které se v kultuře těžko pěstují a jsou ve směsích a v loukách žádoucí; posléze se sebraná semena dosušují v tenké vrstvě na teplém místě.
• kombajnování – semena lučních druhů lze sklízet obilním kombajnem, kterého nasadíme do zralé louky, hmotu nechat okamžitě dosušovat v tenkých vrstvách, posléze roztřídit na třídícím stole podle hmotnosti.
• kartáčování – kartáčový kombajn – sklizeň malých objemů travních semen; uvnitř rotující kotouč s kartáčem, který odstředivou silou odlučuje semena do sběracího prostoru.
• založení matečných porostů – nejprve k získání základního množství semen, posléze pak na smlouvu s fyzickými osobami vypěstování většího množství semen v řádkových monokulturách. Pro jednotlivce se rozdělily 1-3 druhy, které pěstovali na zahrádkách, záhumencích… Jejich sklizeň byla metodicky směrována a sklizená hrubá hmota převezena do Rožnova p.R. ke komerčnímu vyčištění.

Do regionálních směsí se používá 85-90 % trav, 3-5 % jetelovin a 7-10 % ostatních bylin. Jako eventualitu lze do směsí mimo regionální druhy využít i některé vybrané komerčně pěstované druhy a odrůdy trav (ty které nepochází z křížení, ale z výběrů) a k nim míchat regionální druhy.

Za regionální druhy jsou považovány ty druhy, které nejsou dostupné v běžné obchodní síti, do pěstování v kultuře byly zavedeny pouze v některém z regionů pro potřeby získání semen do regionální směsi; nejsou šířeny mimo region! Mezi pěstované regionální druhy patří ty, u kterých je dobře vyzkoušena technologie pěstování, sklizně a čištění osiva; za dopňkové druhy považujeme ty, které nelze snadno pěstovat a jejich semena se získávají ručním sběrem.

Legislativní omezení při sběru, při zatravnění

V první fázi se sbírají běžné druhy lučního společenstva. V dalších fázích lze uvažovat i o vzácnějších či zvl chráněných druzích A po stabilizaci nového společenstva

Dle zákona 114/92 není povoleno ve ZCHÚ cokoliv sbírat A nutný souhlas orgánu OP.

Všechny naše druhy rostlin požívají tzv. obecnou ochranu !!

U ZCHÚ nutná výjimka z ochranných podmínek, žádáme OOP pro úroveň přírodní (krajský úřad, Správa CHKO), pro národní MŽP, nyní vládu, pro NP žádáme Správu NP

Sběr zvláště chráněných rostlin podléhá stejným výjimkám – v zákoně je věta o „osídlení určitého území populací druhu nebo umělé rozmnožování druhu“. Pro KO, SO místně příslušná správa CHKO nebo NP, pro O druhy: krajský úřad, Správa CHKO, Správa NP.

Před zatravněním nutno zjistit původní kulturu plochy, kterou budeme osévat!

Kde k regionální směsi přijít?

ZO ČSOP Bílé Karpaty, Veselí n. Moravou, ZO ČSOP Vlašim, Sagittaria, Olomouc, firma Planta naturalis, Markvartice u Sobotky (www.plantanaturalis.com), Agrogen, Troubsko u Brna, Oseva Agro Brno, Oseva Pro, Rožnov-Zubří, Oseva UN Choceň, Rožnovská travní semena, Rožnov p.R., Šlechtitelská stanice Hladké Životice,

Literatura k problematice:

Jongepierová I., Poková H. (eds.) (2006): Obnova travních porostů regionální směsí. – ZO ČSOP Bílé Karpaty, Veselí n. Mor., 104 pp.

Odkaz na obecnou část nelesních MZCHÚ

Odkaz na speciální část nelesních MZCHÚ