Příměstské rekreační lesy Hl.m. Prahy

Dílčím výstupem projektu VaV 640/07/03 - Problematika péče o lesy v okolí hl. m. Prahy s ohledem na jejich funkční využívání bylo stanovení plochy lesů I. a II zóny rekreace pro sídla nad 1 000 000 obyvatel modifikací uznaných standardů Evropské Unie pro příměstské rekreační lesy, s využitím metodiky hodnocení celospolečenských funkcí lesů „Kvantifikace a kvantitativní hodnocení celospolečenských funkcí lesů v ČR“. Prvním krokem bylo stanovení hodnota odpovídající optimálním porostním podmínkám, tj, je založené na potenciálních funkčních schopnostech lesních porostů, vyjádřených reálným potenciálem funkce sociálně-rekreační RP_flSR a zdravotně-hygienické RP_flZH. Vzhledem k nutnosti vycházet s aktuálních funkčních schopností lesních porostů byla provedena analýza redukčních kriterií (věku, zakmenění a zdravotního stavu), jež svojí vypovídací hodnotou ovlivňují hodnotu reálného efektu celospolečenských funkcí lesů. Rovněž byl zpřesněn požadavek stanovení hodnoty plochy rekreačních zón pro sídla nad 1 200 000 obyvatel dle aktuálního statistického údaje o počtu obyvatel Hl. m. Prahy.

Minimálně nezbytná plocha zón I a II příměstských rekreačních lesů Hlavního města Prahy, stanovená na základě potenciálních funkčních schopností lesních porostů, byla vypočtena na 7 960 ha zóny I polodenní příměstské rekreace a 53 140 ha zóny II a při velmi vysokém impaktu 8 547 ha zóny I polodenní příměstské rekreace 57 927 ha zóny II – celodenní příměstské rekreace.

.

Postup vymezení zón rekreačních lesů na základě jejich funkčních schopností

Podrobné stránky projektu VaV 640/07/03 - Problematika péče o lesy v okolí hl. m. Prahy s ohledem na jejich funkční využívání

.

Takto stanovená hodnota odpovídá optimálním porostním podmínkám, tj, je založena na potenciálních funkčních schopnostech lesních porostů, vyjádřených reálným potenciálem funkce sociálně-rekreační RP_flSR a zdravotně-hygienické RP_flZH. Stanovení tedy nezohledňuje aktuální stav tangovaných lesních porostů, vyjádřené reálným funkčním efektem.

Vzhledem k nutnosti vycházet s aktuálních funkčních schopností lesních porostů byla provedena analýza redukčních kriterií (věku, zakmenění a zdravotního stavu), jež svojí vypovídací hodnotou ovlivňují hodnotu reálného efektu celospolečenských funkcí lesů. Takto stanovená plocha zón rekreace je však velmi silně závislá na lesním hospodaření prostřednictvím redukčního kriteria věku. Proto bylo plošné zastoupení věkových tříd posuzováno z hlediska normálního rozdělení.

Zároveň byla provedena celková obecná analýza vstupních podmínek, z níž vyplynul požadavek stanovení hodnoty plochy rekreačních zón pro sídla nad 1 200 000 obyvatel, čímž došlo ke zpřesnění statistického údaje o počtu obyvatel Hl. m. Prahy. Po prolongaci trendu vývojové křivky ploch zón rekreace v závislosti na velikosti sídla a následné modifikaci prostřednictvím reálných potenciálů funkce sociálně-rekreační a zdravotně-hygienické byla stanovena limitní plocha zóny I polodenní příměstské rekreace na 10 855 ha.

Statistickou analýzou hodnot redukčních kriterií byly zjištěny průměrné hodnoty pro tangovaný soubor dat:

Prům. zakmenění 8

Prům. věk 58% doby obmýtí

Prům. zdravotní stav I – porosty středně poškozené

Na základě výše uvedených údajů bylo zjištěno, že aktuální funkční účinnost lesních porostů – reálný efekt dosahuje u funkce sociálně rekreační hodnoty RE_flSR = 76% reálného potenciálu RP_flSR a funkce zdravotně-hygienické hodnoty RE_flZH = 70% RP_flZH. Při použití normálního rozdělení pro plošné zastoupení věkových tříd a respektování prům. hodnot pro věk a zdravotní stav byly průměrné hodnoty reálných efektů funkce sociálně rekreační a zdravotně hygienické následující:

Reálný efekt funkce sociálně-rekreační: RE_flSR = 67,5%

Reálný efekt funkce zdravotně-hygienické: RE_flZH = 63,5%

Výsledná hodnota zóny I polodenní příměstské rekreace při aktuálních funkčních účincích funkce sociálně rekreační z 67,5% potenciálních funkčních schopností a funkce zdravotně-hygienické z 63,5% činí 14 817 ha a výsledná hodnota zóny II jednodenní příměstské rekreace 62 483 ha. Lesy v zóně I polodenní příměstské rekreace by měly být vyhlášeny jako lesy zvláštního určení.

.

Obr. 2: Vymezení minimální rozlohy zón I a II příměstské rekreace Hl. m. Prahy na základě potenciálních schopností a aktuálních funkčních účinků lesních porostů

.

Hodnota minimální velkosti zón rekreace stanovená na základě reálného potenciálu funkce sociálně-rekreační RP_flSR a zdravotně hygienické RP_flZH odpovídá optimálním porostním podmínkám, tj, je založena na potenciálních funkčních schopnostech lesních porostů, vyjádřených reálným potenciálem funkce sociálně-rekreační RP_flSR a zdravotně-hygienické RP_flZH. Stanovení tedy nezohledňuje aktuální stav tangovaných lesních porostů, vyjádřené reálným funkčním efektem.

Vzhledem k nutnosti vycházet s aktuálních funkčních schopností lesních porostů byla provedena analýza jejich aktuálního stavu (funkčně-redukčních kriterií - věku, zakmenění a zdravotního stavu), jež svojí vypovídací hodnotou ovlivňují hodnotu reálného efektu celospolečenských funkcí lesů, tedy skutečných funkčních účinků lesních porostů.

Reálný potenciál a reálný efekt celospolečenských funkcí lesů jsou ekosystémové účinky lesních porostů. Ty jsou dány vlastnostmi stanoviště, druhové skladby a aktuální stavem porostů. Tyto účinky nejsou závislé na společenské poptávce. Požadavky společnosti na funkční účinnost lesních porostů jsou vyjádřeny faktorem aktuálního společenského zájmu (FAZ).

Analýza současné intenzity využívání území je nezbytná pro získání představy o zájmové lokalitě a možnosti verifikace získaných údajů. Po stanovení reálného potenciálu funkce sociálně rekreační a zdravotně-hygienické jsou tyto údaje konfrontovány s poznatky o aktuální intenzitě využívání území. Na základě tento konfrontace lze konstatovat, zda sociálně rekreační a zdravotně-hygienický potenciál lesních porostů odpovídá intenzitě jejich využívání.

Zásadním problém k dalšímu metodickému řešení je prolínaní zón rekreace jednotlivých sídel. V tomto případě se nabízí varianta započítat plochu lesů v průniku pouze jednou a substituovat ji na jiné lokalitě. Další možností je uvažovat sousední sídla jako jedno s větším počtem obyvatel o zóny rekreace vymezovat pro toto sídlo.

Metodický postup stanovení zón rekreace příměstských rekreačních lesů pomocí standardů modifikovaných metodou Vyskot a kol. je praktickou aplikací, použitelnou zejména v územním (a krajinném) plánování, např. v rámci Zásad územního rozvoje (ZÚR).