Návrh péče o biotop šikouška zeleného v EVL Trenckova rokle

Návrh péče o biotop šikouška zeleného v EVL Trenckova rokle

Cíl ochrany

Základním dlouhodobým cílem péče je vytvoření a udržení stabilních životních podmínek pro zachování a další rozvoj populace šikouška zeleného Buxbaumia viridis.

Cílem hospodaření v lesních porostech je vytvoření a zachování strukturně a věkově rozrůzněných porostů přirozené dřevinné skladby společenstevkvětnatých bučin (L 5.1 - Eu-Fagenion), suchých acidofilních doubrav (L7.1 - Genisto germanicae-Quercion), suťových lesů (L4 - Tilio-Acerion), štěrbinovou vegetaci silikátových skal a drolin (S 1.2 - Asplenion septentrionalis) a v neposlední řadě společenstva pohyblivých sutí (S 2 - Galeopsion segetum).

Cílem péče o neživé části přírody je zachování geomorfologického fenoménu hluboce zaříznutých strží a skalnatých výchozů v údolí Loučky.

Stručný popis území

Přírodní památka Trenckova rokle se nachází při severojižním směrem jdoucí rozvětvené rokli, ústící levostranně do hluboce zařínutého údolí říčky Bobrůvka (Loučka) 0,9 - 1,3 km jihojihozápadně od obce Drahonín.

Okolo ústí rokle se nacházejí stinné i vysýchavé skalky a kvalitní zakrslé doubravy. Tok potoka v rokli tvoří před ústím do Loučky kaskádu vodopádů. Horní část rokle má svahy sice prudké ale bez skalek. Tam jsou lesy skoro úplně přeměněné, ale místy přežívají skupiny nebo jednotlivé stromy kontinuálně navazující na původní bučiny. Okolo přírodní památky převažují smrkové monokultury a porosty s převahou smrku, nevhodné extrémní polohy nevyjímaje. V horní části sousedí EVL s ornou půdou.

Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti

a) ochrana přírody

Ochrana přírody nebyla na území přírodní památky Trenckova rokle dosud systematicky uplatňována. Tento fakt se projevuje zejména v problematickém stavu lesního hospodaření (viz níže).

b) lesní hospodářství

Historicky nevhodné lesní hospodaření se na většině území PP projevuje zejména nevhodnou dřevinnou skladbou s převahou smrku, v jejímž důsledku jsou dnes lesní porosty poškozeny, zejména lýkožroutem smrkovým. V dřevinné skladbě naopak chybí stanovištně původní listnáče, zejména buk a dub.

Díky obtížně dostupným částem ve spodních částech roklí zůstal zachován dostatek tlejícího jehličnatého dřeva (smrku i jedle), které představuje niku pro šikouška zeleného i další organismy. Celkově je však tlejícího dřeva v porostech nedostatek.

Degradace půd – chudé půdy jsou zranitelné a podléhají rychlé degradaci ochuzením o báze. Degradace je v tomto případě velmi závažná a má/bude mít dlouhodobé až trvalé následky. Např. preference borovice na úkor dubu zimního (resp. listnáčů obecně) úplný rozpad a vymizení původního podrostu (Lysák, 2008).

Vzhledem k obtížné přístupnosti strmých skalnatých a suťových svahů vykazují dobrou zachovalost lesní porosty na těchto extrémních stanovištích (byť s pozměněnou dřevinnou skladbou).

Aktuální stav lesního hospodaření je dán dvěma základními faktory – nevhodným lesnickým hospodařením v minulosti a současnou rozdrobenou drobnou vlastnickou držbou. V důsledku nevhodné dřevinné skladby je aktuálně zhoršený zdravotní stav lesních porostů (zejména napadení smrků kůrovcem), které současní vlastníci řeší většinou opožděně. Navíc nedochází k zalesňování smýcených ploch. Na holinách potom dochází k zabuřenění a vznikají tak jen obtížně zalesnitelné lokality, které postupně zarůstají nárostem pionýrských dřevin – keřů, břízy, jeřábu, osiky, příp. habru. Tím sice začíná proces sukcese od pionýrských stádií, v této podobě však na území PP Trenckova rokle není v souladu s předměty a cíli ochrany. Přispěje sice k dílčí změně dřevinné skladby, avšak v důsledku si vyžádá zvýšené náklady na dosadby a péči o cílové dřeviny.

Z výše uvedeného je zřejmé, že základem problematického lesního hospodaření je rozdrobená vlastnická držba.

V důsledku zhoršení zdravotního stavu smrkových porostů dochází ke snížení ekologické i mechanické stability lesních porostů a tím i k ohrožení jejich fungování jako lesních ekosystémů.

Zásadním negativním vlivem pasečného lesního hospodaření na předměty a cíle ochrany PP Trenckova rokle je změna mikroklimatu ve dnech roklí. V důsledku odstranění lesních porostů kolmo na vrstevnice v téměř celé délce svahu dochází ke zvýšení teploty a radiace a snížení vlhkosti, což se nepříznivě projevuje na životních podmínkách šikouška zeleného jako předmětu ochrany.

c) rekreace a sport

Trenckova rokle při svém ústí do údolí Loučky (Bobrůvky) představuje rekreačně velice atraktivní lokalitu romantického charakteru – stinné skalnaté místo na břehu šumící říčky. Místem navíc prochází značená turistická stezka. Místo proto bylo odedávna hojně navštěvováno trampy a turisty. Pozůstatky po tomto dodnes intenzivním rekreačním využívání představují především ohniště, nižší podíl tlejícího suchého dřeva v jejich dosahu.

Na území PP Trenckova rokle byly v minulosti rovněž uvnitř lesních porostů na skalních výchozech zbudovány dvě chaty. Další stojí při jejím východním okraji. Kromě toho se nad ústím rokle nachází malé dřevěné improvizované nocležiště.

Riziko eroze zvyšují samovolně vyšlapané stezky v porostech mimo cestní síť. Problém představují zejména v porostech s mělkým půdním profilem.

Přestože je i dnes území intenzivně rekreačně využíváno, nepředstavuje dosud rekreace závažnější problém či vliv na předměty ochrany. Potenciální (a pravděpodobně i zvyšující se) riziko představuje pálení ohňů v lese. Mimo rizika požárů představuje zakládání ohňů v lese i činnost v rozporu s lesním zákonem. Za potenciální riziko lze považovat i případné zvyšování počtu provizorních přístřešků. Z hlediska komplexního charakteru lesních ekosystémů představují rekreační aktivity negativní vliv v podobě rušení živočichů. Jeho intenzita a dopady však nejsou prokázány.

d) zemědělské hospodaření

PP Trenckova rokle představuje enklávu lesních porostů, vybíhající do okolní zemědělské krajiny. Bezprostředně sousedí s ornou půdou, která se navíc nachází v horních částech a svazích povodí drobných vodotečí Trenckovi rokle. Tím dochází k eroznímu ohrožení lesních porostů soustředěním odtoků z orné půdy a případnému potenciálnímu vytváření strží. V důsledku smyvů může rovněž docházet k nitrifikaci a obohacování lesní půdy nadměrným množstvím dalších živin z polí.

e) nepůvodní druhy rostlin

Na lokalitě se šíří netýkavka žlaznatá Impatiens glandulifera, roztroušeně se vyskytuje netýkavka malokvětá Impatiens parviflora, u chaty nad ústím rokle roste škumpa Rhus typhina.

Rámcové zásady péče o lesní porosty

Aby bylo možné optimálně realizovat jednotlivé zásahy, je vhodné přijmout následující organizační a realizační opatření:

1. Vymezení podmíněné bezzásahového pásma do třiceti metrů od vodotečí. Zásahy vyžadované ochranou lesa bude možno dále provádět. Rovněž bude možné v tomto pásmu provádět dosadbu dřevin a prosvětlená místa a případné vyžínání buřeně. Výchova mladých lesních porostů v tomto pásmu bude prováděna standardně.

2. V rámci dalšího zpracování lesních hospodářských osnov by bylo praktické vymezit toto území jako samostatné porostní skupiny. V případě, že by vzniklé prostorové jednotky rozdělení lesa byly příliš malé, bylo by vhodné je do tohoto pásma začlenit celé. Optimálním zjednodušením tohoto procesu by byla jednoduchá pozemková úprava.

3. Při překryvu mapy katastru nemovitostí a lesnických map je zjevný nesoulad mezi hranicemi parcel a porostních skupin a to i v případech, kdy je hranice porostní skupiny dána právě hranicí parcely. Při dalším zpracování lesních hospodářských osnov by bylo žádoucí (kde to bude možné) tento stav napravit.

4. Odstranění mysliveckých přikrmovacích zařízení z území přírodní památky a jejího ochranného pásma

5. Redukce rozšíření netýkavky žlaznaté a malokvěté – efektivní způsob likvidace je opakované vytrhávání, nejpozději během kvetení

6. Pro výsadby preferovat místně původní sadební materiál (pokud to bude možné)