Gallery
|
|
||
Přihlášení
Návrh péče v lesních porostech v horních částech povodí s perlorodkou říční v povodí Blanice
Návrh péče v lesních porostech v horních částech povodí s perlorodkou říční v povodí Blanice
Úvod
Pro ekologickou rovnováhu krajiny je nezbytná vyváženost a provázanost jejích jednotlivých složek. V případě narušení této rovnováhy dochází k více či méně nevratným změnám v ekosystémech. Mezi nejcitlivější a nejohroženější patří vodní oligotrofní společenstva, jejichž vzácným zástupcem je i perlorodka říční. Na neustálém a intenzivním poklesu jejích stavů se významně podílí mimo jiné i lesní hospodářství, zejména odvodňováním půd, zalesňováním luk a pastvin a v rovněž i posunem druhové skladby směrem ke smrkovým monokulturám. To se následně projevuje v jakosti vody, kvalitě unášené organické suspenze i kvantitě odtoků, na nichž jsou vodní ekosystémy závislé.
Pro napravení současných problému není nutné a ani žádoucí zavádět bezzásahový režim. Jak již bylo výše uvedeno, důležitý je vyvážený podíl různě intenzivně využívaných ploch. V povodích Blanice a Zlatého potoka se jedná zejména o zachování lučních společenstev a podmáčeného bezlesí, doplněný citlivým přírodě blízkým hospodařením v lesích niv a pramenných oblastí.
Zájmové území
Zájmové území se nachází jižně od Prachatic v přírodní lesní oblasti 13 - Šumava. Tvoří jej pramenná oblast říčky Blanice a Zlatého potoka. Jedná se o krajinu s velkým procentem lesnatosti s mozaikou luk a řídkým osídlením.
Území leží v přechodné a nereprezentativní zóně Šumavského bioregionu (1.62) na styku s bioregionem Českokrumlovským (1.43).
Přímo dotčená m-ZCHÚ: NPP Blanice, PR Miletínky, PP - Vyšný – Křišťanov, navrhovaná NPP Prameny Blanice
Územím prochází hranice NP a CHKO Šumava a Vojenského výcvikového prostoru Boletice.
Metodika
Na základě poznatků o ekologii cenných oligotrofních společenstev a životní strategii perlorodky říční získaných při realizaci Záchranného programu perlorodky říční v ČR a údajů měření jakosti vod Výzkumného ústavu vodohospodářského TGM byly stanoveny požadavky na cílový stav společenstev významně ovlivňujících jakost vody v zájmových tocích. Pochůzkou v terénu byl zjištěn aktuální stav fyziotypů a konfrontován s optimálním stavem. Pro jednotlivé lokality byla stanovena odlišnost od cílových společenstev. Na základě tohoto rozdílu se stanovily kategorie lokalit a z nich vyplývající rámcový návrh managementu, směřujícího k požadovanému stavu.
Návrh opatření managementu vychází z běžné lesohospodářské praxe a je v souladu s příslušnými legislativními předpisy (např. zák. č. 289/1995 Sb. o lesích). Tím je zajištěna jeho použitelnost jako podkladu pro zpracování lesního hospodářského plánu. Rámcové způsoby řízení vývoje lesa (viz příloha) pro jednotlivé kategorie lokalit se vztahují k celému řešenému území povodí Blanice a Zlatého potoka. Týkají se mokřadních společenstev v prameništích a bezprostředního okolí vodních toků.
Kde to u jednotlivých dílčích lokalit vyžadovala situace, byl zpracován návrh konkrétních opatření, včetně řešení vodního režimu (příloha Plán podrobných opatření pro jednotlivé lokality). Navrhujeme tyto plochy vyčlenit jako samostatné porostní skupiny, pokud tvoří v současnosti součást heterogenního celku.
Navržená kategorizace lokalit
A – lokality v cílovém stavu, ponechat bezu zásahu, příp. udržovat aktuální stav A1 – břehové porosty
A2 – luční a mokřadní porosty se soliterními dřevinami a rozptýlenými skupinkami dřevin
B – lokality kde aktivním managementem dojde k rychlému přechodu do kategorie A
C – lokality, vzdálené kategorii A, kde je nutno provádět dlouhodobý management k přechodu do kategorie A
X – lokality z pohledu managementu biotopu zvláště chráněného druhu nevýznamné
Cílový stav
Cílem navržených opatření je zajistit ve vodě dostatečné množství detritu jako zdroje potravy a teplotní režim vody příznivý pro vývoj oligotrofních společenstev vodních toků, vč. perlorodky říční. Zároveň je žádoucí aby vodní toky měly přirozený charakter průtoku a rychlosti vody, zajišťující žádoucí rovnoměrnou distribuci teplot a potravních částic. Z těchto důvodů je nutno zajistit následující charakter okolních porostů a přilehlých částí krajiny: Aktuální stav
Blanice
Vzhledem k tomu, že převážná část území je součástí Národní přírodní památky Blanice a tím jako podklad pro lesní hospodářský plán slouží plán péče pro m-ZCHÚ, byla řešena detailně pouze jedna lokalita ležící v ochranném pásmu. Jedná se o malé prameniště drobného pravobřežního přítoku který se po několika stech metrech vlévá přímo do Blanice. Cca v půli své délky je sveden do melioračního kanálu.
Prameniště leží uvnitř lesního, prostorově, druhově i věkově diferencovaného lesního porostu a jeho voda je bohatá na detrit, pravděpodobně z podzemního vývěru. Tok po celé délce své trasy protéká lesními porosty, mimo jiné i cca 20-ti letým smrkovým porostem, kde je jeho koryto místy zaneseno nánosy dřevní hmoty.
Na zbytku území NPP Blanice a v jejím ochranném pásmu tvoří podklad LHP Rámcové způsoby řízení vývoje lesa.
Hornosněženský potok
Lokalita sáhá od pramenů Hornosněženského potoka po louky u osady Dvojdomí, kde se vlévá do Blanice. Ve své pramenné oblasti protéká tok převážně smrkovými porosty v mýtním věku nebo mladými kulturami. Tok je zde hodně rozvětven a v místech, kde křižuje lesní cestu často rozježděn pojezdem lesní mechanizace. V horní střední části má potok zahloubené koryto. Protéká rozsáhlým mladým smrkovým porostem. Na dolním středním úseku je nejbližší okolí toku tvořeno jednak menšími podmáčenými loukami, poté protéká středněvěkým smrkovým porostem a následně hranicí mezi mýtním a mladým smrkovým porostem. Dolní část toku před ústím do Blanice je lemována rozsáhlými podmáčenými lučními porosty s řídce roztroušenými solitery smrku. Prakticky v celé trase ústí do toku zaústění více či méně funkčních odvodňovacích kanálů.
Spálenecký potok
Dotčená lokalita se nachází v pramenné oblasti Spáleneckého potoka. Má charakter mozaiky luk, lesů a rozptýlených dřevin. Dílčí úseky jednotlivých přítoků protékají jak smrkovými monokulturami, tak smíšeným lesem s borovicí a břízou a v neposlední řadě i porosty poléhavých (křovitých) vrb.
Tetřívčí potok
Lokalita se nachází v a pod pramennou oblastí jeho jižní větvě. V horní (jihovýchodní) části sousedí les s podmáčenou pastvinou. Část lokality je součástí PP Křišťanov-Vyšný. Doprovodné porosty tvoří les, různě rozvolněný, mozaikovitě se střídají smrkové porosty s řídkými mokřadními vrboolšovými luhy a vtroušenou borovicí. Tok je místy silně zahloubený a ústí do něj více či méně funkční odvodňovací kanály.
Zlatý potok
Jedná se o výrazně nejdelší a nejrozsáhlejší lokalitu, která mimo pramenné oblasti postihuje i dlouhý úsek střední části Zlatého potoka.
Pramenná oblast v okolí Skříněřova zahrnuje několik drobných přítoků, které jsou přes louky jihovýchodně od osady zatrubněny. Navazující úsek protéká mokřadní loukou s cca 30-ti letou hodnotnou olšinou. Po té následuje delší úsek toku v různě starých, převážně smrkových porostech, místy s vtroušenými olšemi, borovicemi či břízami. V dolní části tohoto úseku se již vyskytují plošně menší podmáčené louky. V části nad i pod Ledrovým mlýnem teče potok velmi pěkným a kvalitním rozvolněným vrboolšovým luhem, na nějž navazují luční porosty. Pod osadou Ovesné se charakter doprovodné zeleně mění a nastupují smrčiny, střídající se místy s olšovým břehovým porostem. Od mostního křížení s lesní odvozní cestou mají levobřežní porosty opět charakter rozvolněného vrboolšového luhu, na pravém břehu navazují převážně smrkové porosty. Od soutoku s Lučním potokem tvoří Zlatý potok hranici přírodní rezervace Miletínky. Místy meandruje více do luhu, místy se vrací k okraji jehličnatých porostů, v nichž přibývá borovice. Od osady Miletínky již tok pokračuje břehovým lužním porostem, obklopeným loukami. Od zatrubnění u Skříněřova má koryto Zlatého potoka přirozený charakter s četnými meandry. Místy jsou do něj svedena odvodnění.
Miletínky
Zahrnuje drobné vodní toky obtékající vyvýšeninu Borek, jihozápadně od osady Miletínky. Charakter doprovodných porostů se střídá od smrkových monokultur po lužní břehové porosty a navazující luční společenstva. Místy jsou zaústěny odvodňovací kanály, částečně již přírodě blízkého charakteru. V území je odsud nedořešená sanace narušeného režimu prameniště poškozeného erodovanou odvodňovací stokou.
Polučí
Jedná se o pramennou oblast Lučního potoka. Charakter krajiny je mozaika převažujících podmáčených luk s rozptýlenou dřevinnou vegetací skupinek smrkových i poléhavých olší a bříz. Je zde velká hustota vlásečnicových toků.
Lokalita byla zpracována v samostatné příloze – dodatku.
Negativní vlivy lesohospodářských činností
Odvodňování lokalit – meliorace
V důsledku odvodňování lokalit dochází k likvidaci vlásečnicových toků a přísunu důležitého kvalitního detritu. Zároveň se zvyšují průtoky v korytech, prostřednictvím erozních jevů dochází k jejich zahloubení a tím i dalšímu ochuzování o živiny.
Hrazení bystřin
Obecně řečeno mění přirozený charakter toku a tím i jeho funkce. Představují významnou migrační barieru. Dle technického prvku buď dochází k nežádoucí sedimentaci nebo změně rychlosti a velikosti průtoku a tím obsahu živin ve vodě.
Zalesňování
Prostřednictvím zalesňování dochází ke snižování ploch mokřadních luk, redukci halokrenu a tím snižování množství živin v toku. Zároveň se zvyšuje zastínění toku, což vede k nežádoucím teplotním hodnotám vody. Dalším důsledkem zalesňování je odvodňování lokalit, jehož negativní působení je popsáno výše.
Nevhodná druhová skladba
Velký rozsah smrkových monokultur či nepůvodních dřevin může vést ke kalamitním stavům, vzniku nahodilých těžeb a tím i nutnosti provádět těžební zásahy při nevhodné únosnosti půdy. Důsledkem je potom poškození půdního povrchu, přetnutí drobných vodotečí a změna vodního režimu.
Těžební aktivity
Je nutno volit takové technologie, při nichž dochází k minimalizaci poškození půdního povrchu a drobných vodních toků. Samozřejmostí je zamezení úniku maziv a PHM.
Hlavní zásady v bodech
- Realizací managementu nesmí dojít k narušení mechanické stability porostů. Proto je nutno šetřit smrky s hluboko posazenou korunou. Zároveň není vhodné porosty či skupiny dřevin rozvolňovat (snižovat zakmenění) a preferovat spíše rozčleňování větších souvislých ploch na menší skupinky.
- V případě střetu managementu biotopu perlorodky s ochranou jiného rostlinného či živočišného druhu (tetřev, tetřívek atd.) je nutno cílový charakter lokality optimalizovat i pro další předměty ochrany.
- Cílem pestřejší druhové skladby - převody smrkových monokultur je zejména zvýšení ekologické stability cílových porostů a omezení nutnosti nahodilých těžeb, prováděných v nevhodnou dobu.
- Vzhledem k významu toků je nutno jejich co nejpřesnější zákres do mapy. Od tohoto zákresu se odvíjí návrh dalších opatření v konkrétních porostech.
- Dle návrhu, kde to bude možné z hlediska hospodářsko-úpravnického, je praktické a žádoucí vylišit území významná pro kvalitu toku vyčlenit jako samostatné porostní skupiny, příp. hranice porostů.
- Vzhledem k odlišnému hospodaření je vhodné hospodářské lesy v pramenné oblasti Zlatého potoka převést do lesů zvláštního určení. Lesy v ochranném pásmu NPP Blanice a jejích přítoků jsou v současné době již kategorizovány jako lesy zvláštního určení.
- Bezlesí nepřevádět na lesní porosty, louky nezalesňovat
- Neprovádět další odvodňování porostů
- Vyvarovat se poškození půdního povrchu a přerušení drobných toků. Vzniklá poškození ihned sanovat
- V případě provádění revitalizačních prací nutno pověřit realizací firmu, mající kvalitní a prokazatelné výsledky v působení ochrany přírody a krajiny s referencemi orgánu ochrany přírody, AOPK či příslušného poradního sboru
© UTOK
