Gallery
|
|
||
Přihlášení
Stupeň přirozenosti lesních porostů jako podklad pro rozhodování o jejich managementu
Stupněm přirozenosti lesních porostů se obecně rozumí rozdíl mezi aktuální a přirozenou strukturou (věkovou, prostorovou a druhovou) lesního porostu, danou mírou jeho ovlivnění lidskými zásahy.
Hodnocení stupně přirozenosti je logickou součástí plánů péče o lesní maloplošná zvláště chráněná území (m-ZCHÚ). Mělo by se jednat o jeden ze základních argumentů pro směřování hospodaření v lesích m-ZCHÚ. Rozsah jednotlivých stupňů přirozenosti by měl proto při definování výše zmíněné odchylky od přirozené dřevinné skladby myšlenkově odrážet i rozdílnost v nezbytné péči o popisované lesní porosty (SCHNEIDER, 2008).
Stupeň přirozenosti lesních porostů by však mohl být i užitečným údajem lesních hospodářských plánů standardního lesního hospodaření. Je však zřejmé, že v tom případě by jeho stupnice musela prioritně zahrnovat stav lesního ekosystému (dřevinná skladba a struktura) a až poté míru lidských zásahů. Z tohoto pohledu se jeví praktické využití metody VYSKOT a kol., 2003, které pracuje se všemi lesními porosty jako lesními ekosystémy, bez ohledu na to, zda jsou či nejsou součástí zvláště chráněného území (ekosystémový přístup). Z provozního hlediska je proto použitelnější, než metodiky primárně postavené na výzkumu pralesovitých porostů (Např. VRŠKA, HORT 2003).
.
Principielní rozdíly v pojímání stupně přirozenosti
Pro hodnocení stupně přirozenosti by nemělo být zásadní, zda v něm byl proveden zásah člověka, ale zda vykazuje znaky ovlivnění tímto zásahem – a to buďto ve struktuře či dynamice vývoje.
Otázka, zda v porostu byl či nebyl proveden lidský zásah, a tudíž ovlivněn jeho stupeň přirozenosti je otázkou principielně- filozofickou a naprosto správnou. Otázka, zda lesní porost vykazuje znaky ovlivnění tímto zásahem je otázkou ekologickou s jasným praktickým dopadem na strategii péče o chráněné území.
Řada zásahů do porostu v minulosti v něm dnes již nemusí být patrná (resp. aktuální struktura porostu může mít vícero příčin). Jediný způsob, jak takovýto způsob snížení stupně přirozenosti zjistit, je studium veškerých archivních materiálů, ve kterých však nemusí být ani zaznamenán. K neznámým v provádění lidských zásahů dále patří intenzivní výzkum, který může mít na stav lesního porostu rovněž vliv, byť méně patrný.
Zásadní je termín stupeň přirozenosti lesních porostů, nikoliv lesních ekosystémů. V případě stupně přirozenosti lesních ekosystémů v České republice je prakticky všude zřejmá absence jejich významného prvku – velkých predátorů.
Zcela zásadní je proto terénní stanovení stupně přirozenosti lesních porostů. Jeho správnost je pak dána komplexností zjišťování a metodami měření.
Přes výše uvedené je samozřejmě mezi provedeným zásahem a jejich dopadem na lesní porost.
Pro stav lesního porostu však nemusí být nutně zásadní způsob vzniku jeho aktuální prostorové, věkové, druhové (a genetické) struktury, jako spíš zastoupení přirozených prvků a fungování vazeb mezi nimi. Proto se jako praktičtější ukazatel pro stanovování zásad péče o lesní (zvláště) chráněná území jeví stupeň ekologické stability, pro jehož klasifikaci bude provedení lidského zásahu zásadním, avšak pouze jedním z řady aspektů. To se týká prakticky všech chráněných území, kde není dlouhodobě uplatňován bezzásahový režim.
Při empirickém srovnání „stupně antropického ovlivnění = stupně ekologické stability“ lesních společenstev vymezených pomocí údajů hospodářské knihy a pomocí terénního mapování na téměř 420 ha lesa byla zjištěna ve 42% případů úplná shoda a v 82% případů shoda v rozpětí ± 1 stupeň použité šestičlenné stupnice přirozenosti porostní skladby (SMEJKAL in MÍCHAL, PETŘÍČEK a kol. 1999 podle MADĚRY 1996).
Různým typům aktuální vegetace (vč. lesních) lze přisoudit určitý stupeň intenzity antropogenní přeměny, ale i určitou relativní hodnotu ekologické stability (SMEJKAL in MÍCHAL, PETŘÍČEK a kol. 1999). S principem akceptování antropických zásahů a hodnocením jejich vlivů na společenstvo pracuje např. Kategorizace odezvy společenstev na antropické ovlivnění ekosystémů na základě srovnání přírodního a aktuálního stavu vegetace (LACINA in LÖW a kol 1995 podle von HORNSTEINA 1958). Např. do kategorie přirozená společenstva patří i šetrně obhospodařované lesní porosty s přirozenou dřevinnou skladbou.
.
Aktuální prakticky uplatňovaný postup při hodnocení stupně přirozenosti
Způsob vyhodnocení stupně přirozenosti lesních porostů v rámci plánu péče o zvláště chráněná území je podrobně ošetřen ve vyhlášce č. 60/2008 Sb. o plánech péče a evidenci chráněných území. Vlastní metodický postup a terminologie je uvedena v příloze 2 této vyhlášky. Celá problematika je převzata právě z Vrškových děl (např. VRŠKA, HORT, 2002). Odkazuje se na ně a pracuje s nimi i osnova pro zpracování plánů péče (např. KOLEKTIV 2009).
Podle vyhlášky 60/2008 Sb. je hodnocení přirozenosti lesních porostů podle zásad a postupem uvedenými v příloze č. 2 k této vyhlášce součástí plánů péče o národní parky, národní přírodní rezervace a přírodní rezervace. Výsledky tohoto hodnocení pro jednotlivé lesní porosty se uvedou v písemné podobě jako součást jejich popisu a v podobě grafické jako zákres barevně odlišených stupňů přirozenosti do mapy dílčích ploch, lesní porosty ponechané samovolnému vývoji se v popisu a mapách označí odlišně od ostatních. Způsob označení lesních porostů v mapách je uveden v příloze č. 2 k této vyhlášce.
Příloha č. 2 k vyhlášce č. 60/2008 Sb. - zásady hodnocení přirozenosti lesních porostů
Terminologie
a) stupeň přirozenosti
Stupeň přirozenosti je pro účely hodnocení přirozenosti lesních porostů vyjádřením míry ovlivnění lesního ekosystému člověkem, a to jak přímým lesnickým obhospodařováním tak nepřímo působícími antropickými vlivy. Stupně přirozenosti lesních porostů jsou:
• les původní, nebo-li prales - člověkem téměř neovlivněný les, kde dřevinná skladba i prostorová struktura odpovídají stanovištním poměrům, tzn. potenciální přirozené vegetaci. Za původní les lze označit i porosty, které byly v minulosti ovlivněny člověkem, ovšem zásah neměl vliv na vybočení z přirozené vývojové trajektorie a stopy takového zásahu již dávno nejsou patrné - např. toulavá těžba jednotlivých stromů před více než 100 lety, odvoz odumřelých stromů z okrajů porostu před více než 50 lety apod. Termín prales lze ztotožnit s označením les původní. Tyto porosty jsou v současnosti ponechány samovolnému vývoji.
• les přírodní - les vzniklý přírodními procesy, avšak člověkem v minulosti ovlivňovaný (zejména toulavou těžbou a pastvou, nikoliv sadbou nebo síjí). Jeho dřevinná skladba i prostorová a věková struktura převážně odpovídají stanovištním poměrům, pomístně se mohou odchylovat, např. vlivem samovolného vývoje, který proběhl v pozměněných podmínkách (např. po vyklučení lesa ve středověku a následném dlouhodobém ponechání plochy neřízené sukcesi lesa, území pod dlouhodobým vlivem vyšších stavů zvěře apod.). Tyto porosty jsou v současnosti ponechány samovolnému vývoji.
• les přírodě blízký - les, jehož dřevinná skladba odpovídá převážně poměrům stanovištním, avšak prostorová struktura je jednodušší než v původním lese. Tyto porosty vznikaly pod vlivem člověka a jejich stav mohl být docílen i vědomou činností člověkem. Dlouhodobě docházelo k usměrňování jejich vývoje a stopy tohoto usměrňování jsou dosud patrné (odvoz odumřelého dříví, těžba dříví, výchovné zásahy apod.), v současnosti však v nich záměrné obhospodařování neprobíhá. V současnosti mohou být tyto porosty ponechány samovolnému vývoji anebo v nich probíhají účelové zásahy vedoucí k obnově přirozené dřevinné skladby a Hodnocení stupně přirozenosti lesních porostů na území LS Buchlovice je příkladem zpracování tohoto ukazatele pro běžně obhospodařovaný lesní hospodářský celek. Na území LS Buchlovice byly stanoveny porostní typy pro aktuální a přirozenou dřevinnou skladbu. Na základě jejího porovnání a případné verifikace v terénu byly stanoveny stupně přirozenosti lesních porostů metodou VYSKOT a kol., 2003.prostorové struktury.
• les přirozený - souhrnné označení pro lesní porosty zařazené do stupňů přirozenosti les původní (prales), les přírodní a les přírodě blízký.
• les kulturní - les, jehož dřevinná skladba odpovídá převážně poměrům stanovištním, ale jeho prostorová struktura je srovnatelná nebo jednodušší než v lese přírodě blízkém. Tyto porosty vznikaly a vznikají pod vlivem člověka a jejich stav byl docílen vědomou činností člověka. Jedná se o porosty obhospodařovaného lesa, v kterých jsou prováděny obvyklé hospodářské činnosti jako například pěstební práce, výchova, případně obnova porostů.
• les nepůvodní - les, jehož dřevinná skladba převážně neodpovídá poměrům stanovištním. Tyto porosty vznikaly a vznikají pod vlivem člověka a jejich stav byl docílen činností člověka. Jedná se o porosty obhospodařovaného lesa, v kterých jsou prováděny obvyklé hospodářské činnosti jako například pěstební práce, výchova případně obnova porostů.
Postup hodnocení
Vlastní pracovní postup je v příloze 2 vyhl. 60/2008 Sb. řešen dotazníkovými tabulkami s jednotlivými kriterii (např. Nahodilá těžba živých (aktivních) stromů v současnosti bez vzniku holiny, Záměrné výchovné zásahy na méně než 1/4 plochy v minulosti atp.). Podrobně viz tabulka hodnocení přirozenosti lesních porostů v příloze 2 vyhl. 60/2008 Sb. Stupně přirozenosti lesních porostů se pak vymezují následovně:
- je-li zaškrtnuté alespoň jedno políčko ve sloupci E, zaškrtneme v posledním řádku označeném jako „Zařazení do stupně přirozenosti" políčko ve sloupci „E", tomuto výsledku odpovídá hodnocení příslušné dílčí plochy jako „les nepůvodní",
- je-li zaškrtnuté alespoň jedno políčko ve sloupci D a žádné ve sloupci E, zaškrtneme v posledním řádku označeném jako „Zařazení do stupně přirozenosti" políčko ve sloupci „D", tomuto výsledku odpovídá hodnocení příslušné dílčí plochy jako „les kulturní",
- je-li zaškrtnuté alespoň jedno políčko ve sloupci C a žádné ve sloupcích D a E, zaškrtneme v posledním řádku označeném jako „Zařazení do stupně přirozenosti" políčko ve sloupci „C", tomuto výsledku odpovídá hodnocení příslušné dílčí plochy jako „les přírodě blízký",
- je-li zaškrtnuté alespoň jedno políčko ve sloupci B a žádné ve sloupcích C až E, zaškrtneme v posledním řádku označeném jako „Zařazení do stupně přirozenosti" políčko ve sloupci „B", tomuto výsledku odpovídá hodnocení příslušné dílčí plochy jako „les přírodní",
- jsou-li zaškrtnutá pouze políčka ve sloupci A a žádné ve sloupcích B až E, zaškrtneme v posledním řádku označeném jako „Zařazení do stupně přirozenosti" políčko ve sloupci „A", tomuto výsledku odpovídá hodnocení příslušné dílčí plochy jako „les původní".
Na následujícím obrázku je tento postup znázorněn schematicky.
Schéma postupu hodnocení stupně přirozenosti podle vyhl. 60/2008 Sb.
.
© UTOK
